Chytrý telefon hlupáka nespasí

Naše chytré telefony a televize z nás dokázaly udělat aktivní hybatele digitálního světa. Prostřednictvím touchpadů, hlasových povelů nebo i pouhých gest dokážeme naši přístrojům nařídit, co mají stáhnout, spustit, smazat, nebo naopak vyhledat. Stejný obsah můžeme sdílet na našich mobilech, ipadech, noteboocích, prostě prakticky na všem, co má displej a patřičný procesor. Ještě nikdy nemělo lidstvo k dispozici tolik chytrých zařízeních a tolik možností dostat se kdykoli odkudkoli k jakékoli zprávě, ke kterémukoli obsahu. Jsme ale díky tomu chytřejší? Máme větší rozhled?

Když se člověk na chvíli ponoří do útrob sociálních sítí, zjistí, že největší oblibě se těší příspěvky, které razantně vyhlašují, co nebo koho tu nechceme. Většinou jde o náboženské a kulturní zvyky vzdálených oblastí, o nichž nevíme zhola nic, anebo o příslušníky jiných národností a kultur, které vůbec neznáme, nebo si do nich projektujeme barvotiskové ilustrace z prvorepublikových rodokapsů. Naše fóbie se občas promítnou do nějakého praktického lokálního tématu, které si představit umíme. Desítky rodičů tak třeba protestují proti přítomnosti jedné jemenské školačky na teplickém gymnasiu, protože by její přítomnost mohla naše děti “nakazit” islámem. A lidé se ve facebookových debatách pohoršují nad šokujícím odhalením, že křídou psané tříkrálové symboly K+M+B nepředstavují latinské požehnání (Christus mansionem benedicat), ba ani křestní jména tří králů nesoucích dary Mesiáši, ale jsou ve skutečnosti diverzní zkratkou “Kebab+Mešita+Burka” a představují tedy temný povel pro plíživou islamizaci naší země. Všechny tyto zjevné nesmysly lidé sdílejí a důvěřivě papouškují, aniž by se nad jejich absurdností na chvíli kriticky zamysleli.

Je to zvláštní. Přes všechny výdobytky moderní techniky a širokou dostupnost věrohodných informačních zdrojů se utvrzujeme v předsudcích sdílených našimi předky v době, kdy informace o světě roznášeli poutníci s holí a radikální věrozvěsti. Stačilo pár plamených slov a náležitě přibarvených historek a už vzplály pogromistické vášně. A dnes? Asi málokdo ještě před pár lety tušil, že v roce 2016 budeme na sociáních sítích sdílet výzvy k topení uprchlíků v moři, nebo tleskat tomu, kdo chce 1,6 milardy světové populace namlít do masokostní moučky. Už zbývá jen vyhlásit Desáté křížové tažení a začít upalovat jinověrce. Že bychom byli i přes bezpočet digitálních platforem umožňujících bezprostřední přístup k historické paměti lidstva stále zakotvení v mentalitě středověku?

Známá poučka říká, že čím se co zkazí, tím se to dá také napravit. Když už jsme díky digitálním platformám očividně zdivočeli, požádejme je, aby nás díky svým unikátním dovednostem zase ukáznili. Vývojáři už vyvinuli řadu filtrů, které dokáží z veřejné debaty vyloučit nejhorší nenávistné projevy a blokovat stránky s rasistickým obsahem. Microsoft dokonce vyvinul umělou inteligenci, které dokáže na twitteru debatovat místo nás. Tenhle pokus ovšem záhy selhal. Umělá inteligence začala záhy napodobovat tweety ostatních uživatelů, začala zpochybňovat holocaust, podporovat genocidu, velebit Adolfa Hitlera a napadat a urážet ostatní diskutující. Exempla trahunt… Ani nejdokonalejší technika není imunní před nákazou lidskou hloupostí.

Máme chytré přístroje, ale ty nám mohou pomoct jen na té cestě, po které jsme se už sami vydali. Moudrým pomohou k většímu rozhledu, zabedněným k silnější zaslepenosti. Víc od nich čekat nemůžeme.

David Smoljak

(Napsáno pro Týdeník Rozhlas)