Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Tiskové zprávy 24. 4. 2016
Co se skrývá za fasádou středoevropské demokracie?

Záznam panelové debaty na New York University „Střední Evropa. Konec snu o demokracii?“.

„Ocitáme se v situaci, kdy někteří naši politici fungují v zájmu nedemokratických, autoritativních států.“

„Demokratické strany nesporně přispěly k současnému ohrožení svobody a demokracie tím, že udělaly hrozné chyby.“

I takové názory zazněly na panelové diskusi na téma „Střední Evropa. Konec snu o demokracii?“, kterou uspořádala platforma Svobodu médiím! ve spolupráci s New York University, Syndikátem novinářů ČR, Radou pro mezinárodní vztahy a Energia, o.p. s. 

Vystoupili v ní český politolog a komentátor Jiří Pehe, předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý, vydavatel a šéfredaktor slovenského časopisu Týždeň Štefan Hríb, polský novinář a esejista Aleksander Kaczorowski, publicista a ředitel kulturní instituce Petr Janyška, podnikatel a zakladatel Nadace na podporu nezávislých médií Tomáš Richter a diplomat a pedagog Kálmán Petöcz

 

Mentalita komunistické doby žije dál 

Podle Jiřího Pehe je jednou z příčin nynějších demokratických krizí ve střední Evropě fakt, že jsme poměrně rychle dokázali vytvořit demokratické instituce a mechanismy, které však nefungují, jak by měly a vytvářejí jen jakousi fasádu demokracie. Mnohem pomaleji se například vytváří právní stát, ale i autentická občanská společnost, jež jako jediná může vyplnit prostor mezi státem a veřejností.

„Když se podíváme za blýskavou fasádu naší demokracie, tak zjišťujeme, že je uvnitř stále notně zchátralá. I po pětadvaceti letech demokratizace v něm zaznamenáváme specifika spjatá s postkomunistickým vývojem, pozůstatky myšlení, rituálů, projevů, souvisejících s dědictvím socialismu a mentalitou té doby.“

Za jedno z největších nebezpečí Pehe označil snahy absolutních vítězů voleb měnit základní parametry demokratického systému, jak k tomu dochází v Polsku a Maďarsku. Útoky na ústavní soud, čistky ve veřejnoprávních médiích či snahy o změnu volebního systému nutno vnímat jako příklon k autoritářské formě vlády. 

Teď jde o to, zda jde o přechodný jev, způsobený například generační výměnou, nostalgií po socialismu nebo trvalý odklon od liberální demokracie, která prochází krizí i ve vyspělejších zemích Evropské unie. Na tuto otázku zatím neumím uspokojivě odpovědět,“ prohlásil Pehe. 

Aleksander Kaczorowski upozornil, že Kaczynského strana Právo a spravedlnost získala ve volbách silný mandát měnit Polsko. Zároveň ale podle něj není jasné, čeho chce nová většinová vláda dosáhnout. 

„Plánují vystoupit z Unie či snad mírnit odpor k Rusku? To nikdy neřekli a obávám se, že to nevědí ani předáci Práva a spravedlnost.“

Kaczorowski označil situaci v Polsku za národně konzervativní revoluci popírající éru pětadvaceti let demokratizace, kterou noví vládci označují za postkomunistickou verzi předcházející totality. Formaci Právo a spravedlnost jde o to paralyzovat a poté lépe ovládnout společnost. Rozdělit ji vyvoláváním historických či náboženských sporů, v nichž vystupuje agresívně i katolická církev. 

„Ochromení Ústavního soudu nebo ovládnutí státního rozhlasu a televize, je jen nejviditelnějším projevem převratu. Prakticky každý den probíhají čistky v dalších veřejných a kulturních institucích i ve státních podnicích. Ten proces má obrovskou dynamiku. Přitom kvalifikací na vedoucí místa není odbornost a zkušenost, ale stranická legitimace,“ uvedl Kaczorowski.

 

Vzpoura Slováků proti oligarchům

„Na první pohled to vypadá, že Slováci odmítli demokracii,“ prohlásil Štefan Hríb, když mluvil o nedávných volbách. Tak lze podle něj vykládat katastrofální propad tradičních demokratických stran jako SDKÚ a KDH, které neprošly do parlamentu a ubohý výsledek strany Most-Híd Bély Bugára. 

„Nesystémové strany, k nimž počítám i Ficův SMER, tak mají v parlamentu nadpoloviční většinu. To je zlé, zvlášť když osm procent získali Kotlebovy fašisté,“ konstatoval Hríb.

Na celou situaci ale lze podle šéfredaktora Týždne pohlížet i nadějnější optikou. Strany, které v kampani jednoznačně odmítly spolupráci s Ficovým uskupením SMER, nakonec získaly dvakrát víc hlasů, než jim předpověděly průzkumy. Naproti tomu strany, které nezavrhly koalici s Ficem, propadly téměř o polovinu oproti volebním prognózám a jen tak tak prošly do parlamentu. 

„Ve skutečnosti Slováci volili správným směrem. Odmítli klientelistické strany a vzbouřili se proti oligarchickému systému, kdy silné kapitálové skupiny zprivatizovaly a ovládly zavedené strany včetně vládního SMERU,“ řekl Hríb. „Jiná věc ovšem je, že obě strany, které vylučovaly vládnutí s Ficem, s ním vstoupily do koalice. Politika oligarchů a uneseného státu tak bude pokračovat. To je ale povolební výzva směrem k osobnostem, aby vstoupily do politiky a vzaly veřejný život do vlastních rukou.“

V diskusi po vystoupení panelistů se znovu objevila otázka, co tedy vlastně chce Právo a spravedlnost ve vztahu k Evropské unii a NATO. „Zřejmě předpokládají, že NATO se do deseti let rozpadne. A zaobírají se jakýmsi katastrofickým scénářem obnovy zašlé slávy a síly Polska, která ale vždy byla spíš historickým mýtem“ odpověděl Kaczorowski. 

Politolog a nakladatel Alexander Tomský pak vystoupil s tvrzením, že nejen ve střední Evropě ale v celé unii prožíváme „vzpouru zdravého konzervativního rozumu proti bruselským elitám.“

K tomu Štefan Hríb poznamenal, že na Slovensku nejde o vzpouru proti Bruselu. „Odtud nám plynou z eurofondů peníze. A pokud budou plynout, žádná vzpoura proti EU se konat nebude.“

 

Demokracie není žádnou samozřejmostí

V druhé části konference se panelisté zaměřili na to, jak řešit krizi liberální demokracie v zemích střední Evropy. Kálmán Petöcz prohlásil, že politici v těchto zemích po dvou desetiletích demokratizace propadli přílišnému uspokojení a nedocenili, že přechod k demokracii je jedním z nejsložitějších společenských manévrů. Mnohem důležitější roli než dosud musejí hrát vzdělávací instituce, které by měly posilovat historickou paměť a vychovávat k demokratickému občanství.

„Nepřátelé demokracie jako například Kotlebova strana dokázali využít internet coby instituci pro šíření rasismu a xenofobie. Demokraté ale nebyli schopni využít školní vzdělávání jako obranu proti ideologii extrémismu a nenávisti.“

Podle Adama Černého žije v mylné představě o nezvratnosti demokratického vývoje i nemalá část pracovníků ve sdělovacích prostředcích, v nichž má dnes rozhodující slovo generace čtyřicátníků. Připomněl také, že značná část médií včetně největších českých deníků se ocitla v rukou velkých kapitálových skupin, které sledují nikoliv společenské ale vlastní ekonomické i politické zájmy. 

„Za této situace vzrůstá úloha veřejnoprávních médií, jež je nutné uchránit před nátlakem politiků. K tomu by měla přispět změna zákonů o České televizi a Českém rozhlasu, která posílí nezávislost těchto médií na parlamentních stranách. Jde mimo jiné o to, aby své zástupce do rad médií veřejné služby mohly jmenovat renomované občanské a společenské instituce přímo, bez dalších politických schvalovacích procedur,“ připomněl Černý.

V této souvislosti podnikatel Tomáš Richter informoval účastníky konference, že skupina podnikatelů se rozhodla nepřihlížet nečinně pokračující oligarchizaci médií a založila nadační fond pro podporu nezávislých médií a nezávislých novinářů. Ten by měl začít fungovat v řádu nejbližších týdnů.

V debatě s panelisty vystoupil i filosof, působící na FFUK v Praze Václav Němec, který připomněl, že v minulých letech protikorupční občanské organizace soustředily pozornost na klientelistické sítě, prorůstající do politiky. A řada lokálních politických hnutí, vzešlých z těchto občanských sdružení, uspěla v komunálních volbách. Na celostátní úrovni ale iniciativy proti korupci spíš selhávají. 

„Vůbec jsme nebyli připraveni na oligarchizaci celostátní politiky, do níž pronikají nejsilnější ekonomičtí hráči, sázející na pouliční populismus a rozeštvávání společnosti. Jsme svědky demontáže demokratických institucí a to i z pozice prezidenta republiky. Nezanedbatelnou roli v tom hraje zahraniční kapitál. Stále přesně nevíme, odkud přišly peníze pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Ocitáme se v situaci, kdy někteří politici fungují v zájmu nedemokratických, autoritativních států.“

Václav Němec zároveň při této příležitosti položil přítomným hostům otázku, proč boj proti klientelistickým vazbám zafungoval pouze na lokální úrovni.

Poslední slovo mezi diskutujícími z publika připadlo bývalému předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který připomněl, že demokracie a svoboda nikdy není zaručená a samozřejmá a je naprosto normální, že za svobodu musíme bojovat. Demokratické strany podle něj nesporně přispěly k současnému ohrožení svobody a demokracie tím, že udělaly hrozné chyby. 

Nestěžujme si na to, že se nad námi odkudsi stahují mraky,“ vyzval přítomné Schwarzenberg

„Za to, co se nyní děje, si můžeme jen my sami. Místo bědování bychom si měli jasně říct, co jsme dělali špatně. A jít dál s rovnými zády a nikoliv v předklonu, jak jsme byli zvyklí.“


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace