Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Komentáře 2. 1. 2016
Varšavská poprava médií: Varování i pro nás

 Za jak dlouho lze zbavit svobody média veřejné služby? Za jedinou noc. Tolik času stačilo polské vládě, aby v předposlední den loňského roku protlačila Sejmem zákon, který vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) umožní dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi.

A že to Kaczyńského konzervativci, kteří po říjnových volbách dominují v obou komorách parlamentu, myslí s popravou státních médií smrtelně vážně, svědčí už to, že je PiS chce přejmenovat na „národní“ média. O tom, kam až může dospět uvažování některých politiků po pětadvaceti letech budování demokracie, svědčí výrok šéfa poslaneckého klubu strany Právo a spravedlnost a člena Historického ústavu Polské akademie věd Ryszarda Terleckiho:

„Během posledních týdnů, jsme byli svědky extrémně nespolehlivé činnosti veřejnoprávních médií. Znamená to, že si musíme pospíšit. Pokud budou média kritizovat naše změny, musíme je zastavit. Veřejnoprávní média by se neměla zapojovat do stranických politických diskuzí, měla by pouze informovat veřejnost.“

Při pohledu, jak snadné je umlčet státní média v zemi, kde formálně fungují všechny demokratické instituce, je nasnadě otázka: Mohlo by se něco takového stát u nás? Za současného mediálního zákona si to můžeme představit s jednoduchostí nad jiné zneklidňující. 

Polští vládci zřizují za účelem umlčení televize a rozhlasu Radu národních médií, která bude rozhodovat o jejich vedení a směru. Přitom pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra stáního pokladu. 

O složení Rady má rozhodovat Sejm, Senát a prezident. Přičemž všechny tyto instituce má pod kontrolou PiS. Což je spíš výjimečný mocenský stav, o němž se zřejmě pan Kaczyński ve vítězné euforii domnívá, že potrvá věčně. 

U nás by stačilo, aby nějaká strana získala většinu v Poslanecké sněmovně, která volí členy mediálních rad, jež pak vybírají šéfy Českého rozhlasu a České televize. Absolutní vítěz parlamentních voleb by pak mohl navolit do rady dostatek svých lidí a na Kavčích horách a na Vinohradské by bylo vymalováno podle jeho choutek. 

Jednoduchost takového převratu v médiích si ale nezadá s jednoduchostí, s jakou by bylo možné vyloučit nebo alespoň maximálně zkomplikovat takový neblahý vývoj. Věci by se pohnuly, kdyby ministerstvo kultury připravilo a parlament schválil koalicí slibovanou novelu zákona, jež odebírá kompetenci volit rady politikům a svěřuje ji vybraným respektovaným veřejným institucím. 

Jistě, politici se mohou nadále utěšovat, že s naším poměrným volebním systémem jednobarevná vláda s absolutní většinou v parlamentu nehrozí. Což není pravda. Slovensko i Polsko, kde jsou u moci většinové vlády, mají prakticky stejný volební systém jako Česko. 

A pak: pokud by vyhrál například současný favorit hnutí ANO volby, byť ne absolutně ale s velkým náskokem, nikde není psáno, že by pro polský scénář popravy médií, nenašel vřelé porozumění a podporu u některé z extrémistických stran. Vždyť jednu z nich – komunisty, máme v parlamentu setrvale přítomnou. A ti mají sakra nějaké zkušenosti s umlčováním médií.

Jiří Leschtina


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace