Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Akce 24. 11. 2015
Záznam panelové debaty “Vykolejená demokracie?”

 

“Existuje nebezpečí, že se ocitneme na širokorozchodné koleji směrem na Východ, která nás zavede do míst, odkud není návratu.”

“V reakcích na migraci u nás nezaznívá už jen nacionalismus, ale přímo kmenový atavismus.”

“Evropa spolkla velblouda – dlouhodobý mír v Evropě, ale zasekla se na komárovi – na integraci menšin.”

I takové názory zazněly na diskusním večeru „Vykolejená demokracie? Skutečnost a mediální obraz“, který uspořádala Filozofická fakulta UK v Praze společně s občanskou iniciativou Vraťte nám stát!, platformou Svobodu médiím!, Syndikátem novinářů ČR a nadací Friedrich-Naumann-Stiftung.

Vystoupili v ní ekonom a hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček, předseda Syndikátů novinářů ČR Adam Černý, filosof působící na FFUK v Praze Václav Němec a polský novinář a esejista, šéfredaktor Aspen Review Central Europe Alexander Kaczorowski.

Moderátor večera, televizní scénárista a dramaturg David Smoljak zahájil diskusi otázkou, zda nám hrozí vykolejení demokracie či zda dokonce už musíme považovat demokracii vykolejenou.

Podle Václava Němce ještě k úplnému vykolejen demokracie nedošlo. „Nicméně v uplynulých šestadvaceti letech došlo několikrát na kritických místech trati k přehození výhybky, a k odbočení na vedlejší kolej, až jsme přestali směřovat do cílové stanice. A tou je vyspělá demokracie s fungujícími institucemi, s jasnou dělbou mocí, otevřeným veřejným prostorem, a s jasnou orientací na západní země“, tvrdí Němec.

A v čem filosof spatřuje klíčová přehození výhybek? “V rozbujení systémové korupce a klientelismu, který prorostl do těla státu. V nástupu nestandardního hnutí Andreje Babiše k moci, jež se vyhouplo na vlně narůstající nespokojenosti s korupcí, provázené vzrůstem nedůvěry v demokratické instituce, včetně tradičních politických stran.”

Další výhybku Němec vidí v oligarchizaci společnosti a rozparcelování státu podle zájmů vlivných finančních skupin. A v neposlední řadě to bylo zvolení Miloše Zemana prezidentem, s nímž nastává éra již zcela nepokrytého populismu, završená jeho spojenectvím s extrémisty.

„To všechno nebezpečně rezonuje s mezinárodní krizí vyvolanou islámským terorismem, migrační vlnou, ale také krizí na Ukrajině,“ varuje Němec.

Alexander Kaczorowski přidal svůj pohled na situaci v Polsku po volebním vítězství Kaczynského strany Právo a spravedlnost a vytvoření jednobarevné vlády. V Polsku podle něj dojde ke „znárodňování elit,“ jež Kaczynski obviňuje z přílišného napojení na Evropskou unii a s obsluhy západního kapitálu.

„Nové vedení státu vyvine tlak na elity, aby více zastupovaly zájmy Polska. Vláda bude prosazovat národní kapitalismus. Zájmy Evropské unie přestanou být pro ni důležité. Bezpečnost země si noví vládci hodlají dohodnout s USA. To všechno bude hnát Polsko do větších konfliktů s Evropou,“ předpokládá Kaczorowski a ironicky dodává: „V tom ovšem nebudeme ve středoevropském regionu výjimkou.“

Svůj skeptický postoj však později poněkud zmírní tvrzením, že Polsko Jaroslava Kaczynského nebude druhým Maďarskem Viktora Orbána.

Adam Černý upozornil na ohrožení svobody médií, kterou popsal slovy: „Je to mnohem horší než jsem čekal, ale pořád lepší než to bylo.“

Podle něj se na svobodě médií nutně podepisuje fakt, že většinu prodělečných tištěných médií, skoupily silné finanční skupiny. „To vyvolává otázku, zda noviny, ovládané oligarchy, nesledují především politickou a ekonomickou agendu svých vlastníků. Ostatně Marek Dospiva z Penty, která koupila regionální Deníky, otevřeně připustil, že v novinách vidí vlivový nástroj pro určité situace.“

Černý upozorňuje, že vzrůstá význam veřejnoprávních médií a potřeba jejich nezávislosti. A spolu s tím i nutnost změnit systém volby mediálních rad. “Jejich členy by již nadále neměli volit politici, ale měly by je přímo nominovat respektované společenské, vědecké a kulturní instituce.”

Právě to, jak budou fungovat média veřejné služby, ovlivní úroveň médií soukromých. K tomu Černý dodává s jistou dávkou sarkasmu: „Příkladem může být televize Nova, jejíž televizní noviny dřív byly spíš obchod s emocemi. Ale teď se v nich už sem tam objevují i zprávy.“

Tomáš Sedláček přišel se srovnáním: „Na začátku devadesátých let byl podnikatel podezřelou osobou a politik pan Někdo. V posledních letech vážnost politiků upadla, a část veřejnosti, hledající v mocenských sférách mesiáše, má tendenci vidět v podnikateli někoho, kdo vyřeší nahromaděné problémy tím, že vnese do politiky víc ekonomického rozhodování.“

Pro Sedláčka ale zůstává prvních třináct let polistopadového vývoje lepších než druhá polovina. Přes všechny chyby a přehmaty, které se staly v devadesátých letech, tehdy měla politika daleko větší tah a zřejmější směr.

Sedláček vidí riziko i v tom, že ačkoliv extrémisté se u nás nikdy neocitli ve vládě, jako to zažilo Polsko, Slovensko i Maďarsko, u nás v současnosti „jsou extrémisté zvláštním způsobem koncentrováni na Hradě.“

Ekonom připomíná, že bychom neměli považovat demokracii za přirozený způsob vlády. Vždyť v dějinách Evropy představuje éra demokratického vládnutí jen malé procento. „Když pustíte volant, auto nezaparkuje v demokracii,“ říká Sedláček

Během volné debaty po vystoupeních panelistů přišel s naléhavým varováním někdejší přední politik ČSSD Ivan Fišera. Bývalý poslanec Federálního shromáždění očekává, že nadcházející seriál trojích voleb – krajských, do Poslanecké sněmovny a prezidentský plebiscit - může zásadně zhoršit politické poměry v zemi a kvalitu demokracie. Ještě před tím očekává kolaps některých zavedených stran.

„Co s tím uděláme?“ ptá se sugestivně a dodává na adresu prezidenta: „Znám dobře Miloše Zemana, také jsem si myslel, že není takový, jaký ve skutečnosti je. A také jsem na to doplatil.“

Alexandr Kaczorowski upozornil na znepokojující trend v Polsku, kdy například i řada bývalých členů Solidarity se začíná shlížet v autoritativních režimech, které vykazují ekonomické úspěchy, navzdory tomu, že v nich nikdy nepřevládl kapitalistický systém. „Vyzdvihují ekonomický růst v Číně nebo Jižní Koreji a ptají se: Jak to, že Číňané nebo Korejci u nás kupují a otevírají podniky, zatímco my u nich nic?“

K tomu Tomáš Sedláček skepticky podotkl, že jsou to možná populismus a autoritářství, co společnosti vyhovuje. „A co když my, kdo trváme na principech liberální demokracie, jsme úchylka?“

K situaci v českých médiích novinář Kaczorovski poznamenal, že si nemyslí, že oligarchové nějak významně ohrožují svobodu tisku. Finanční skupiny, kapitál jsou podle něj něčím, co nevytváří názory. Problém českého tisku vidí v tom, že jednotlivé tituly nejsou ve srovnání s polskými jasněji vyprofilované. „V Polsku každý vždycky věděl, v jakých novinách pracuje, co tam může napsat a co ne. České noviny jsou obecně méně kvalitní a nelze to svádět na to, že jsou oligarchizované,“ prohlásil Kaczorowski.

Člen výboru platformy Svobodu médiím, universitní pedagog a novinář Tomáš Klvaňa k tomu v diskusi podotkl, že nevidí až takový problém, když noviny nekritizují majitele. Pokud ti nechají svá média, ať kriticky informují o všech ostatních, tak je to v pořádku. „Problém ale nastává v okamžiku, kdy oligarchové uzavřou kartelovou dohodu, že nebudou ve svých médiích útočit jeden na druhého,“ soudí Klvaňa.

V závěru debaty položil moderátor David Smoljak otázku, co tedy je nutné udělat pro to, aby se naše demokracie navrátila do kolejí, po nichž se vydala počátkem devadesátých let.

Adam Černý zdůraznil nutnost udržet právní stát a nesmířit se s představou, že xenofobie je přijatelný způsob myšlení. „Populisté mají občas dobrý čich pro nějaký problém, ale nikdy nepřichází s jeho řešením,“ tvrdí.

Podle filosofa Václava Němce osud naší demokracie v mnohém závisí na vývoji v Evropě. „Teď jde především o to, zda Evropská unie bude schopna najít jednotné řešení uprchlické krize a spojit se v boji proti terorismu Islámskému státu. Do těchto řešení se musí aktivně zapojit i Česká republika. Měli bychom si přestat říkat, že ještě není tak zle.“


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace