Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Komentáře 9. 11. 2015
První kolo jsme prohráli

O tom, jak a kteří politici vyvolali kolem uprchlíků vlnu strachu, paniky a nenávisti, která rozpoltila společnost, se jednou budou psát sociologické studie. Již teď ale pozorně sledujme, jak se naši zvolení představitelé chovají v této vyhrocené a pro demokracii nebezpečné době. Stejně tak si ale všímejme, jak k iracionálnímu vnímání uprchlické krize přispívají tuzemská média.

Dost lakonicky zhodnotil celou situaci ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek na konferenci Uprchlíci a jejich obraz v médiích, která proběhla v Americkém centru. „První kolo vysvětlování a vnímání uprchlické krize jsme v republice prohráli,“ míní Pánek. „Kvůli přístupu politiků i médií se to přehouplo do hněda. Přitom v zemích, kde uprchlická vlna skutečně způsobuje problémy, jsou debaty daleko racionálnější.“

Pánek a další dva diskutující - ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a redaktor Respektu Tomáš Lindner - se shodli v jedné věci: Prvotní vinu za rozpoutání strachu a nenávisti vůči běžencům nesou politici, média hlavně zobrazovala jejich populistické nebo cynicky vypočítavé postoje.

Proč ale většina médií poskytuje neomezený prostor zástupcům těch stran a hnutí, kteří se předhánějí v zatápění pod kotlem xenofobie a nacionálního egoismu? A rvou se o hlasy rozpolcených voličů, jež děsí apokalyptickými obrazy zkázy, kterou do naší poklidné země přinesou uprchlické hordy muslimů, po nichž ale v Čechách jaksi není vidu.

Zejména tištěná média (s výjimkou Hospodářských novin, Respektu a Lidových novin) se svezla na migrační vlně stejně cynicky jako politici. Jejich vydavatelé ucítili, že uprchlická krize by mohla být příležitostí ke zbrzdění padajících nákladů. A že texty nadité emocemi a temnými prognózami, opatřené titulky typu „Tohle se valí z Maďarska“ (Aha), „Bojte se!“ (Právo) nebo „Dejte mi pár centů a znásilní vás uprchlík“ (MF Dnes), přimějí vystresované čtenáře k další konzumaci protiuprchlické drogy.

Podobně, byť ne tak katastroficky přistoupila k reportování o migrační krizi veřejnoprávní Česká televize, od které čekáme racionálnější zpravodajství, odbornější publicistiku, odhalující příčiny a globální souvislosti uprchlického dramatu. Ve zpravodajských relacích ale zpočátku převládaly obecné informace o počtu a původu uprchlíků, doprovázené záběry na přeplněné čluny a táhnoucí davy prchajících nešťastníků. Chyběly rozhovory s konkrétními lidmi, jejich životní příběhy, běžně vysílané v západních televizních stanicích. Když tyto „human story“ ČT konečně začala přinášet, leckdo mohl s údivem zaznamenat, že například prchající Syřané nám zdaleka nejsou tak kulturně vzdálení. Často jde o vzdělané, činorodé lidi, kteří se dokázali prací uživit i v těžkých podmínkách uprchlických táborů za syrskými hranicemi.

Tomáš Lindner v debatě také upozornil, že Česká televize dává v diskusních pořadech neúměrný prostor populistickým politikům, aniž by coby oponenty nasadila nezávislé odborníky. Připomněl jednu z relací Událostí a komentářů, kde k debatě, jak Německo zvládá krizi, usedli poslanec Úsvitu, severočeský politik blízký Miloši Zemanovi a euroskeptický politolog. Zvlášť znepokojující je pak přístup ČT k samotnému prezidentu Zemanovi. Ve zpravodajských relacích přináší kdejaký jeho nenávistný výpad, včetně naprostých blábolů na adresu uprchlíků či islámu, aniž by lži hlavy státu jakýmkoliv způsobem uváděla na pravou míru. Posledním příkladem je Zemanův vzkaz z Pardubického kraje, že nejde o uprchlickou krizi, ale o řízenou invazi, jejímž cílem je ovládnutí Evropy. Pokud toto zazní z úst prezidenta bez následného nezávislého komentáře na veřejnoprávní obrazovce, pak není divu, že leckdo uvěří třeba tomu, že to všechno řídí americké nevládky.

Lze se ale divit ředitelům veřejnoprávních médií, že dávají prostor populistickým a někdy až extrémistickým politikům, když jejich osud je v rukou televizní rady, zvolené Poslaneckou sněmovnou, v níž sedí právě tito politici? Jak by asi vypadalo vysílání televize o uprchlické krizi, kdyby členové rady byli voleni například podle německého modelu, kdy své zástupce do mediálních rad přímo nominují respektované společenské, vědecké a kulturní instituce, zastupující určité zájmy veřejnosti?

Skeptik namítne, že úplně stejně. Určitě? Jednou z těchto uznávaných institucí by měl být například i český PEN klub, který v otevřeném dopise kritizoval Miloše Zemana mimo jiné i za vyvolávání strachu z uprchlíků. Jak by si asi zástupce této spisovatelské organizace nebo třeba České konference rektorů v Radě ČT představoval objektivní pohled na uprchlickou krizi v podání Kavčích hor?

Jiří Leschtina


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace