Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Komentáře 29. 8. 2015
Čekání na osvíceného vůdce?

V centru novinářského zájmu se během léta ocitl dosud nepříliš známý miliardář: Dravý, slovenský podnikatel Pavol Krúpa, který zaútočil na investora Zdeňka Bakalu v souvislosti s jeho prodejem hornických bytů. Svým nájezdem na Bakalovu těžařskou firmu, si už vysloužil i audienci u prezidenta Zemana.

Názory tohoto muže přitom stojí za pozornost. V rozhovoru pro Deník označil za nejlepší způsob vlády osvícenou diktaturu, ztělesněnou lídrem a vzorem, který už v životě něco dokázal. Osvícenou diktaturu si představuje jako vládu „člověka, který dokáže rychle a správně rozhodnout na základě podložených informací a také přijmout přímou zodpovědnost.“

Takového vůdce ale nelze hledat mezi politiky jejichž zodpovědnost se rozmělňuje „v nějakých stranických orgánech.“ V internetovém týdeníku Dotyk Krúpa už otevřeně říká, kdo by si měl tíhu takového vládnutí naložit na bedra: Andrej Babiš, jenž „dal ostatním politikům, kteří jsou tam jen jako kecalové, určitý rámec pragmatismu.“

Podobné názory nejsou mezi velkopodnikateli výjimkou. Jiný Babišův podporovatel Radim Jančura nedávno prohlásil, že je pro demokracii lídrovskou, neboť klasická parlamentní demokracie nefunguje.

Je příznačné, že Jančura použil slovo lídrovská a ne český výraz vůdcovská. To druhé až příliš připomíná doby Výmarské republiky, kdy nenávist německých elit k liberálnímu parlamentarismu, jeho konfliktům a veřejné výměně názorů (onomu kecalství) přispěla ke zhroucení ústavní demokracie. Žádná hra se slovy ale nemůže zakrýt antidemokratické smýšlení těch, kdo dnes požadují zavést vůdcovský princip do rozhodování ve státě.

O tom, že Andrej Babiš s nimi jede na stejné vlně, svědčí jeho povzdechy, jak by se mu vládlo, kdyby mohl sestavit jednobarevný kabinet. Úvahy jeho příznivců o blahodárnosti vůdcovské demokracie tak musíme vnímat jako preludium volební kampaně.

Babiš s podporou dalších oligarchů do ní může vrhnout neomezené prostředky a pokusit se o to, co se povedlo Robertu Ficovi na Slovensku. Ten doslova rozsekal konkurenční tradiční strany a získal třiaosmdesát mandátů ve stopadesátičlenném parlamentu.

Naše demokratické strany si asi takové nebezpečí nepřipouštějí. Jinak by je pud sebezáchovy vedl například k přijetí takového zákona o financování politických stran, který by výrazně omezil výši darů od jednotlivců a firmám by sponzorovat strany úplně zakázal. Nebo normy, jež zavře cestu k veřejným zakázkám a státním dotacím podnikům vlastněným členy parlamentu a vlády.

To je ovšem „technická“ část obrany ohrožené demokracie. Ta klíčová spočívá ve vnitřní obrodě hlavních demokratických stran. V čele jejich kandidátek by měli stanout uchazeči o moc, nezatížení minulostí, kdy se strany bezuzdně prodávaly podnikatelským šíbrům.

Jen takoví politici mohou přesvědčit veřejnost, čím dál skeptičtější ke stranické demokracii, že sázka na osvíceného vůdce je cestou k systému vládnutí, v němž občanské svobody a práva třeba úplně nemizí, ale hrají podružnou roli.

Jiří Leschtina


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace