Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Akce 30. 6. 2015
Čeští a slovenští oligarchové pod lampou. Aneb federace žije dál.

Velkopodnikatelům, skupujícím média nejde především o zisk, ale o získání vlivu. Jejich náskok před publicisty, kteří po odchodu z jimi skupovaných médií zakládají nové tištěné i webové noviny, je nesmazatelný. Teď jde hlavně o to zákonnými prostředky zúžit těmto magnátům prostor pro další koncentraci moci.

I takové názory zazněly na diskusním večeru „Moc a média v době oligarchů,“ který uspořádala iniciativa Svobodu médiím. V debatě vystoupili analytik a autor projektu Mapování.cz Petr Havlík, vydavatel a majitel společnosti Tablet Media Michal Klíma, hostující profesor New York University Tomáš Klvaňa, bývalý diplomat Petr Kolář a šéfredaktor slovenského listu Denník N Matúš Kostolný.

Diskuse byla natáčena v produkci slovenského pořadu Večer pod lampou a v ČR jej odvysílá Televize Noe.

Moderátor večera, vydavatel a šéfredaktor slovenského časopisu Týden Štefan Hríb zahájil diskusi otázkou, zda debatéři spatřují v nástupu oligarchů do médií ohrožení svobody slova.

Podle Tomáše Klvani, který je jedním z členů platformy Svobodu médiím, u nás svoboda vyjádření i pluralita médií přetrvává, zejména díky internetu. Zároveň je ale situace horší než zhruba před pěti lety. „Čeští a slovenští podnikatelé si média kupují nikoliv proto, aby na nich vydělávali, ale jako nástroj vlivu. Otázkou tedy je, do jaké míry bude u nás svoboda slova, ne snad zašlapána, ale omezena. Protože nová média mají přece jen daleko menší dosah, než tradiční média, na které se oligarchové zaměřují,“ dodal Klvaňa.

Matúš Kostolný, který Denník N založil poté, co do jeho domovského listu SME vstoupila finanční skupina Penta, nemá pocit, že by mu oligarchové sebrali svobodu. Naopak, dodali mu novou energii začít znovu a na zelené louce. „S lidmi, kteří se mnou odešli ze SME, se nám uspokojivě daří rozjíždět nejen deník ale i nový web, kde již deset tisíc lidí platí za obsah. Kdybychom byli tak bezvýznamní, asi by premiér Fico nezakázal svým ministrům komunikovat s našimi novináři,“ míní Kostolný.

Podle Michala Klímy svoboda tisku spočívá v možnosti zakládat nová média a v tom patříme k nejsvobodnějším zemím v Evropě. A nová média se pohybují ve stejném prostředí jako tradiční, každý si je může stáhnout, přístup na webu k nim je neomezený. Jen na čtenářích záleží, čemu dají přednost.

Štefan Hríb ale namítl, že nové projekty jako Echo 24 nebo Neovlivní nemohou s „oligarchickými médii“ soutěžit, protože nemají k dispozici neomezený rozpočet průmyslových magnátů. „Tenhle náskok je strašný a nekonečný,“ prohlásil Hríb.

Petr Havlík vnesl do debaty dramatičtější tón. Podle něj vstup českých a slovenských velkoprůmyslníků do médií je jen částí příběhu o prorůstání ekonomické, politické a mediální moci a postupném ovládnutí obou států oligarchy. Lidmi, kteří mají své kořeny v tehdejší KSČ, mnozí z nich jsou v záznamech StB a pravděpodobně i KGB.

„To je česko – slovenský problém, v tomhle federace žije dál. Slovensko jsme ale přeskočili, protože náš největší oligarcha, který kontroluje čtyřicet čtyři procent mediálního trhu, je nejen šéfem jednoho z největších průmyslových koncernů, ale i vicepremiérem a ministrem financí.“

Moderátor Hríb k tomu jen suše podotkl, že Andrej Babiš je Slovák.

„Jsem asi ovlivněn zkušeností z Ruska, kde probíhá totální útok státu a oligarchů ve službách Putina na média. A proto nevidím naši situaci tak dramaticky“ prohlásil Petr Kolář, který v letech 2009 až 2012 vedl naše velvyslanectví v Moskvě. „Když čtu Hospodářské noviny, nemám pocit, že by v nich Zdeněk Bakala uplatňoval svůj vliv. Když čtu komentátory Zvěřinu nebo Petráčka v Lidových novinách, nezdá se mi, že by kdokoliv ovlivňoval jejich názory. Pokud si podnikatelé mysleli, že si koupí média a pak je využijí ve svůj prospěch, tak budou časem zklamáni.“

Podle Tomáše Klvani ale jak MF dnes tak Lidové noviny změnily obsah poté, co je koupil Babiš. Problémem oněch deníků není to, co v nich je, ale co v nich není. Nelze předpokládat, že by například přinesly kritickou investigativní reportáž o podnikání Agrofertu.

„Nejhorší ale je, že takové investigativní texty se čím dál méně objevují i v Hospodářských novinách, Respektu a dalších médiích. Zřejmě čelíme systémovému problému, jakési vznikající kartelové dohodě mezi vlastníky novin, že proti sobě nepůjdou,“ soudí Klvaňa.

Štefan Hríb připomněl, že někteří velkopodnikatelé sami přiznávají, že mají mediální atomový kufřík. „Jde jim o to, aby v co největším počtu médií měli krytí. Aby se jako vlastníci drželi v šachu: Jakmile mne napadneš ve svém médiu, já odpálím odvetnou střelu ve svých novinách.“

Michal Klíma si ale nemyslí, že by taková dohoda, pokud vůbec existuje, mohla dlouho vydržet. Babiš a další vlastníci novin jsou konkurenty i v dalších oblastech podnikání a dřív nebo později půjdou proti sobě. „Mně ale ani tak nevadí, že MF Dnes nebo Lidové noviny vlastní Babiš. Ale vadí mi přetvařování těch novin, že jsou nezávislé. Proč MF Dnes nepřizná, že jsou deníkem blízkým hnutí ANO. Koneckonců noviny, blízké určitým stranám, existovaly za první republiky. I Lidové noviny tehdy vznikly jako stranický deník,“ tvrdí Klíma.

Na riziko, že příliš vyhrocené debaty o nadvládě oligarchů nad médii mohou nahrávat ruské propagandě, upozornil Petr Kolář: „Jednou ze zbraní ruské psychologické války je sofistikované poukazování či podsouvání, že naše média jsou nesvéprávná, ovládaná temnými silami, penězi oligarchů.“

Na to Petr Havlík namítl, že ruská propaganda takhle funguje odjakživa. A bude tak fungovat dál, bez ohledu na to, jak otevřeně budeme mluvit o problémech s našimi oligarchy, z nichž mnozí jsou propojeni s ruským a čínským byznysem.

Michal Klíma vytkl debatujícím, že zatím nepadlo ani slovo, jak si vlastně představují řešení toho, co kritizují. „Kdo tedy by měl vlastnit média, aby to bylo v pořádku?“ zeptal se ostatních. „Média jsou firmy, které jsou na prodej, mají nějakou hodnotu a kupují je lidi, kteří na ně mají. Já bych si také dovedl představit ušlechtilejší vlastníky, ale na to neexistuje žádný předpis ani zákon.“

Podle Tomáše Klvani je ale zásadnější otázka, kdo by určitě neměl vlastnit některá média. „Asi by je neměl mít vicepremiér a ministr financí, jenž kromě toho vlastní desítky dalších firem v různých oblastech podnikání. To je přece věc, která odporuje ústavně zaručené rovnosti politické soutěže.“

Štefan Hríb ale nadnesl otázku, zda se to vůbec dá legislativně ošetřit. V zemích, kde každý zákon se dá nějak obejít. Když se politik rozhodne „uklidit“ svůj majetek, převést ho do nějaké neprůhledné společnosti na přechodnou dobu, tak mu v tom přece nikdo nezabrání.

Podle Petra Havlíka lze ale mnohé ošetřit normami, jež se osvědčily v jiných zemích. V naší situaci teď jde hlavně o to, zabránit křížovému vlastnictví, kdy někdo vlastní třeba nejčtenější deník, nejposlouchanější rádio, a teď si k tomu chce pořídit ještě celoplošnou televizi. „Jak říká Seneca, co ti nezakazuje zákon, to ti zakazuje stud. Ale my tady mluvíme o lidech, kteří stud nemají. Proto jim musíme všemi zákonnými prostředky co nejvíce zúžit prostor k další koncentraci moci.“

Debatu pozorně poslouchal a zapsal Jiří Leschtina


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace