Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Komentáře 3. 4. 2018
Televize za všechny rohlíky!

    „Schválně jsem se dívala, co se dá sehnat za 4,50 a dlouho jsem nemohla nic najít… A pak jsem našla tohle!“ řekla režisérka Třeštíková, sáhla do své kabelky a vytáhla rohlík. „Tenhle kousek pečiva stojí stejně jako denní poplatek za nezávislé rozhlasové a televizní vysílání. A kdo o tom něco napíše, tomu ten rohlík věnuju!“ vybídla shromážděné novináře. Ti překvapeně vzhlédli, ale vyslovená nabídka zjevně nikoho z nich neoslovila. „Tak já bych si s dovolením vzal,“ zavtipkoval jsem a paní režisérka mi ten rohlík s úměvem věnovala. „Stejně už se drolí,“ dodala a všichni se zasmáli s úlevou, že si toho černého Petra vytáhl někdo jiný. Takže teď ten její dárek žvýkám a usedám ke klávesnici, abych splnil, k čemu jsem se nepřímo zavázal…

    Nuže, média veřejné služby… Když jsem byl podstatně mladší, připadala mi zoufale zkostnělá. Zvláště Kavčí hory, ten moloch protkaný spoustou chodeb, po kterých se plouží vysloužilí zaměstnanci v trepkách a vláčejí za sebou nákupní tašku, ve které mají chleba se salámem a termosku s teplým čajem… Když tak o tom zpětně přemýšlím, vlastně si nejsem jistý, jestli jsem tam někoho takového opravdu někdy potkal. Po pravdě mi ten výjev nejspíš vytanul na mysli díky tehdejší rétorice  Václava Klause, který po celou svoji politickou kariéru nebyl schopen výraz „veřejnoprávní televize“ vyslovit bez pohrdavého úšklebku a ironicky zvednutého obočí. Ta „veřejná služba“ všechny ty k moci se odhodlaně deroucí politiky vždycky nesmírně iritovala, neboť značně komplikovala jejich odhodlaní převzít po vítězných volbách vedení a řízení naprosto všeho. A stejně tak iritovala i představitele komerčního sektoru, kteří u každé reklamy odvysílané mimo perimetr jejich média trpěli bolestným pocitem, že tu někdo sklízí úrodu, která měla patřit výhradně jim. Ale tak to u veřejných služeb bývá… Tím, že slouží veřejnému zájmu, nemohou uspokojit potřeby silných zájmových skupin. Výsledný dojem pak je, že jsou naštvaní úplně všichni. Politici proto, že je tato média vystavují kritice a komplikují jim tak jejich cestu k ještě větší moci, část diváků na to, že jim tato média nenabízejí totéž, co jejich oblíbené dezinformační portály, a komplikují jim tak jejich jinak velmi přehledný svět. A to nemluvím o komerčních vysílatelích, kteří by samozřemě přivítali, kdyby jim nekomerční média „nekradla“ diváky a tedy příjmy z reklam. Ideální by z jejich pohledu samozřejmě bylo, kdyby se ten mediální trh pěkně přehledně rozdělil. Komerční média by se soustředila na zábavu, ta veřejnoprávní by obstarala všechno ostatní… Na první pohled to vypadá docela rozumně, ovšem jen do chvíle, než si člověk uvědomí, že v dnešním světě je zábava prakticky všechno: filmy, seriály, soutěže, sport, dokonce i zpravodajství už ve většině případů dávno dostala podobu infotainmentu, neboli informací a zpráv podávaných výlučně zábavným způsobem. Médiím veřejné služby by pak v takovém modelu časem zůstalo jen vysílání pro neslyšící a magazín Romale.

Když tak člověk občas čte diskuse na sociálních sítích, má občas pocit, že nic tak neleží občanům této země v žaludku jako Česká televize. A přesto v naší společnosti stále více sílí hlas, který říká, že média veřejné služby jsou přes všechny nedostatky nesmírně důležitá, a sílí i přesvědčení, že bude třeba je před nenasytnými predátory moci bránit. To je samozřejmě skvělá zpráva, protože jedině společnost, která se nedá snadno opít rohlíkem, má šanci přežít dobu, která jednou vejde do dějin jako éra postpravdy a fake news.

Takže paní režisérko, hlásím, že mám napsáno… A že jsem tam dostal i ten Váš rohlík!

David Smoljak

(Napsáno pro Týdeník Rozhlas)


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace