Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

My v médiích 8. 2. 2017
Shrnutí pro všechny

Shrnutí včerejška pro ty, které to může zajímat, ale spíš sama pro sebe a pro FB, aby mi měl za rok co připomenout.

Včera v DOXu (jehož majitelům a provozovatelům patří má velká poklona a uznání za vznik a fungování toho nádherného prostoru! A zároveň velké znechucení nad tím, že nedostali letos dotaci od magoše, ale v situaci, kdy přituhuje, chápu, že vrchnost považuje tento formát za nebezpečný a nehodný podpory. Hnus. Nečekáme snad, že Krnáčová a spol budou podporovat výstavu o Havlovi nebo akce typu Peroutkova cena nejlepšímu novináři nebo Svobodná média, že ne? Pokusím se o stručnost, referoval už Pavel Asenov. Mé postřehy: Díky za přizvání novinářů z Polska, Maďarska a Slovenska. Situace známá ze zpráv se z osobního vyprávění jeví mnohem nebezpečnější. Zrušení novin Nébszabadszág, kdy jednoho krásného dne nejsou novináři vpuštěni do kanceláří a je jim odepřen přístup i k jejich počítačům je bezprecedentní a připomíná doby minulé, ale zároveň je důkazem, že všechno je možné. V Polsku ovlivňování médií novou vládou, rovněž jako z historie. Protesty v poslední době vedou opětovně k demonstracím statisíců, což lze Polákům jen závidět. Na Slovensku, od kterého se můžeme v mnohém učit (pokud jim dokážeme odpustit vývoz chrapounů do Čech) husarský kousek - vznik Denníku N. Zkrátka přituhuje, svoboda opravdu není samozřejmá a jak k tomu podotkl Karel Schwarzenberg svým neopakovatelným způsobem, že novináři (a já dodávám, že nejen oni) po revoluci tak trošku zlenivěli, zvykli si, že všechno běží, peníze se sypou a trochu zaspali dobu. Že už tu nemáme dobu jistoty trhu s tištěnými médii, která jsou válcována zcela jiným přístupem k informacím a že je třeba se probrat a máknout. Ale že to není jenom na nich, o tom bude pokračování, jen vám to musím nadávkovat, aby to důležité nezapadlo. Jak řekl pan Blumsztajn z Polska, lidi už jsou líní číst texty delší než jednu stránku (z čehož nepodezírám zrovna vás, milí přátelé), Ale co ještě připomenu, díky všem zúčastněným a organizátorům Beata BernikovaTomas Klvana, Adam Černý, David Smoljak, Hana Marvanová a zahraničním panelistům (viz fotky).

Referát druhý. Tak ještě za čerstva, dokud mi paměť slouží. Že je svoboda a tedy i svoboda médií ohrožena není třeba opakovat. Na druhé straně opadá zájem čtenářů o klasická média a internet je zahlcen nejen solidními servery, ale i spoustou těch, co slouží právě těm, co se svobodu pokouší omezovat a přinášet svá "alternative facts", Česko nevyjímaje. Zažíváme to denně a neinformovaný čtenář snadno podlehne. Nemáme-li pod kůží kritické myšlení, myslím, že je tu prostor právě pro novináře, kteří by měli pomoc v osvětě, vysvětlovat a učit. Tady mě potěšilo, že se můj příspěvek shodoval zčásti s názorem studenta práv, který mluvil podobně. Začínám být nesmírně unavená neustálým opakováním skandálních a veskrze negativních informací. Když se někde verbálně vyzvrací Zeman, zopakují to hbitě všechna seriózní i bulvární média, nejlépe několikrát. Nasdílí se to milionkrát na FB. Vadí mi i monotematičnost některých plátků, které opakují stále stejnou mantru, byť i s počátečním dobrým úmyslem, čímž začínají být nesnesitelná a kontraproduktivní. Můj návrh tedy pro zlepšení čtenosti je i to, že je nutné přicházet i s něčím pozitivním, nejen trousit jedy. Věřím, že i dnes v této zemi se dějí, je tu spousta skvělých lidí, kteří dokazují nemožné, ale bohužel nikoho nezajímají. Kultivovat čtenáře, ne jim jenom servírovat jedy. Noviny mají sloužit, ale čtenářům, nikoliv jen jejich majitelům. Dokud je vlastníci měli jen jako podnikatelské záměry, bylo to fajn, ale dnes bohužel nelze zabránit tomu, aby si je kupovali oligarchové s politickými ambicemi, takže chápu to, že těm nezávislým je těžko. V Polsku například zakázala vláda svým organizacím publikovat a inzerovat v těch opozičních. Takže nenechme to dojít tak daleko a hýčkejme ty své solidní zdroje informací. Kupme si občas papírové noviny, kupujme si předplatné. A tím se dostávám k bodu třetímu, který popisuje to, mne jako ekonoma zaujalo.

Referát třetí a poslední. Není třeba být expertem na média ani na ekonomiku jejich existence, aby nám bylo jasné, že s příchodem elektronického šíření informací nastaly těžké doby. A nejsem si jista, zda přežijí v té tradiční podobě, jak ose to zatím daří knihám. Ty jsou naštěstí naší srdeční záležitostí a některé prostě v knihovně mít chceme a musíme. Ne tak noviny a časopisy, z nichž jen malá část je kvalitní a nutí nás ke koupi. Jak řekl nějaký mladý muž v diskuzi, my mladí chceme mít všechno zadarmo, za hudbu zásadně neplatím. Zajímalo by mne, zda se i on chystá k neplacené kariéře, kdy bude plody své práce rozdávat zdarma. A zda bude natolik úspěšný, aby se stal nezištným donátorem a vydával seriózní noviny bez nároku na odměnu pro sebe i své autory. Nevím, kolik lidí si dopřává předplatné ať již noviny či jejich elektronické podoby. Já sama s klesající úrovní některých jsem to omezila. Novinář z Gazeta wyborcza řekl, že jsou velmi úspěšní a mají 100 tis. elektronických předplatitelů. Rychlým výpočtem jsem zjistila, že je to cca 1 "výtisk" na cca 380 čtenářů. Velmi málo, myslím. A navíc, vzpomeňme, kdy klasické noviny četla celá rodina, sousedé, časopisy se předávaly mezi známými a četlo je tak nepoměrně víc lidí. A jestli si dobře pamatuji, tak za posledních cca 30 let klesl zisk z jedné stránky ze 60 dolarů na cca 80 centů. Nejen poklesem zájmu, ale samozřejmě i rostoucím trhem a obrovskou nabídkou. Takže můj návod je zvýšit zajímavost příspěvků - tím nemyslím samozřejmě, že noviny začnou tisknout recepty a rady na zhubnutí - tak, aby čtenáři zase měli chuť si přičichnout k tiskařské černi a nebo si ke kávě přečíst seriózní internetové noviny po té, co se proderou záplavou hnusu, hoaxů a ruských serverů, kteří nám budoucnost pomalu ale jistě natírají opět na rudo. A jsme zpět u té svobody. Není samozřejmě, musíme ji bránit a musíme ji vyžadovat - a hlavně, musíme se v ní naučit svobodně žít, nenechat si cpát do hlavy balast. I když je to někdy hodně těžké. Takže taky nutně naučit se žít v sociálních sítích. Za mě zatím dobrý, mozek slouží a žaludek ještě taky. Ale někdy je to fuška! 

(Jo, a nějaké lajky prosím, nemakám zadarmo, že :-) :-) :-) )

Ivana Mádrová, 8.2.2017


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace