Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Prohlášení 10. 1. 2017
Návrh novely zákona o ČT a ČRo

N á v r h

ZÁKON

ze dne …………….. 2016,

kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

 

           Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o České televizi

 

Čl. I

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 302/2011 Sb., se mění takto:

 

            1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o)       uzavírá s organizací zastupující nezávislé producenty audiovizuálních děl rámcovou dohodu o spolupráci s nezávislými producenty audiovizuálních děl, která stanoví zejména objem výroby audiovizuálních děl zadaných Českou televizí nezávislým producentům audiovizuálních děl a upraví obchodní podmínky.“.

 

            2. V § 3a odst. 3 se slova „šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby“ zrušují.

            3. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:

Rada České televize

§ 4

(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada dohlíží na to, zda Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání v souladu s § 2 a 3. Rada je složena tak, aby v ní byly rovnoměrně zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

(2) Každá z organizací uvedených v příloze k tomuto zákonu a každá politická strana nebo politické hnutí, které byly zvoleny ve volbách do Poslanecké sněmovny, navrhnou předsedovi Senátu jednoho kandidáta do Rady.

(3) Členem Rady může být jmenován občan České republiky, který

a)         je způsobilý k právním úkonům,

b)         má trvalý pobyt na území České republiky, a

c)         je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle jiného právního předpisu1e).

 

(4) Návrhy kandidátů na členy Rady lze předkládat ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným ve zveřejněné výzvě. Návrh musí obsahovat jméno, příjmení, stručný životopis kandidáta a doklady prokazující, že navrhovaný kandidát splňuje předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v odstavci 3 a v § 5.

 

(5) Kancelář Senátu ověří, zda všichni navržení kandidáti splňují předpoklady pro výkon funkce člena Rady. Pokud navržení kandidáti předpoklady splňují, předseda Senátu jim do 1 měsíce od uplynutí lhůty podle odstavce 4 vydá dekret o jmenování členem Rady. Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu členu Rady. Pokud navržení kandidáti nesplňují předpoklady pro výkon funkce člena Rady, vyzve předseda Senátu příslušnou organizaci nebo politickou stranu nebo politické hnutí k předložení nového návrhu na člena Rady. Pokud ani po této opakované výzvě navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro výkon funkce člena Rady nebo pokud příslušná organizace nebo politická strana nebo politické hnutí kandidáta na člena Rady nenavrhne, jmenuje předseda Senátu člena Rady na návrh Senátu.

 

(6) Členové Rady jsou jmenováni na funkční období 6 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou navrženi noví kandidáti na člena Rady způsobem uvedeným v odstavcích 2, 4 a 5.

 

(7) Členství v Radě je veřejnou funkcí2).

 

(8) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho.

_______________

2)         § 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

 

            4. V § 5 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 12 až 14 znějí:

 

„(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s funkcí státního zaměstnance12), příslušníka bezpečnostních sborů13), příslušníka ozbrojených sil14), s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize nebo s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena Správní rady České televize nebo člena Správní rady Českého rozhlasu.

 

(2) Člen Rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona2a).

_______________

12)        § 6 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

13)        Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

14)        Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

 

            5. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:

 

㤠6

 

(1) Členství v Radě zaniká

a)         uplynutím funkčního období,

b)         dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Senátu,

c)         doručením písemného oznámení organizace uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo politické strany nebo politického hnutí uvedených v § 4 odst. 2 předsedovi Senátu, že svého zástupce v Radě odvolává z výkonu funkce člena Rady; výkon funkce člena Rady zaniká dnem, kdy bylo odvolanému členu Rady doručeno písemné oznámení předsedy Senátu o odvolání z funkce člena Rady; člen Rady může být takto odvolán v případě, že se opakovaně bez závažných důvodů nezúčastňuje jednání Rady nebo neplní řádně své poslání člena Rady,

d)        dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro jmenování do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5,

e)         dnem, kdy politická strana nebo politické hnutí ztratí zastoupení v Poslanecké sněmovně; to neplatí za podmínek uvedených v odstavci 2,

f)         úmrtím.

 

(2) Členství v Radě zůstává zachováno členu Rady v případě, kdy prezident republiky rozpustí Poslaneckou sněmovnu podle jiného právního předpisu15), a kdy skončí mandát poslanců zvolených za politickou stranu nebo politické hnutí, které člena Rady navrhly jako svého kandidáta podle § 4 odst. 2. Členství v Radě takového člena Rady skončí až dnem vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, pokud politická strana nebo politické hnutí, které tohoto člena Rady navrhly, nebyly zvoleny v těchto volbách.

_______________

15)        Čl. 35 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 319/2009 Sb.“.

 

            6. V § 7 odst. 2 se za slova „e), f), g), j), k) a l)“ nahrazují slovy „c), d), e), f), i), j) a k)“ a slova „10 hlasů“ se nahrazují slovy „dvoutřetinové většiny hlasů všech“.

            7. V § 7 odst. 4 se slova „pořizuje předsedající“ nahrazují slovy „se pořizuje“.

            8. V § 8 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3b zní:

„c)       schvalovat Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, včetně principů editoriální nezávislosti zpravodajství; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci3b),

_______________

3b)        Zákoník práce.“.

            9. V § 8 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k).

            10. V § 8 odst. 1 písm. d) se slova „generálního ředitele“ nahrazují slovy „Správní rady“.

            11. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:

„e)       schvalovat na základě stanoviska Správní rady nejpozději do 30. června každého kalendářního roku Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize, která musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropské unie6). Výroční zprávu zašle předseda Rady nejpozději do 7 dnů ode dne jejího schválení Poslanecké sněmovně a Senátu k informaci a současně ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,“.

 

            12. V § 8 odst. 1 písm. f) se slova „a návrhy podle § 9 odst. 8“ zrušují.

            13. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „týkajících se“ se vkládají slova „naplňování veřejné služby Českou televizí a o stížnostech na“.

            14. V § 8 odst. 1 písmeno j) zní:

„j)        zřizovat Správní radu (§ 8a), schvalovat Kontrolní řád Správní rady (§ 8b odst. 7) a schvalovat Organizační řád Kanceláře Rady České televize (dále jen „Kancelář“) (§ 8c odst. 5),“.

            15. V § 8 se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.

            16. § 8a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní:

㤠8a

Správní rada

 

(1) Úkolem Správní rady je přispívat k naplňování úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání, schvalovat zásadní rozhodnutí týkající se hospodaření České televize a kontrolovat hospodaření České televize, zejména sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropské unie6).

 

(2) Správní rada má 5 členů, které volí Rada. Návrhy kandidátů na členy Správní rady se předkládají na základě zveřejněné výzvy vedoucího Kanceláře Rady. Správní rada je odpovědná Radě.

 

            (3) Členem Správní rady může být občan České republiky, který

a)         je způsobilý k právním úkonům,

b)         je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle jiného právního předpisu1e) a

c)         splňuje odborné předpoklady pro výkon funkce člena Správní rady; odbornými předpoklady se rozumí vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru ekonomie, právo nebo média a nejméně tříletá praxe v tomto oboru, anebo vysokoškolské magisterské vzdělání v jiném oboru a nejméně desetiletá odborná praxe v oboru ekonomie, právo nebo média.

 

            (4) Do působnosti Správní rady náleží

a)         předkládat Radě návrh rozpočtu České televize, schvalovat přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle jiného právního předpisu4), ověřenou auditorem podle jiného právního předpisů5),

b)         kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a jiným právním předpisem5a) a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,

c)         sledovat naplňování požadavků práva Evropské unie na transparentnost finančních vztahů v České televizi6),

d)        vyjadřovat se k návrhům generálního ředitele na zřízení a zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a programových okruhů a schvalovat návrhy generálního ředitele podle § 9 odst. 8,

e)         projednávat dlouhodobé plány technického a ekonomického rozvoje,

f)         navrhnout a odůvodnit Radě odvolání generálního ředitele v případě, kdy zjistí závažné porušení jeho povinností,

g)         předkládat Radě ke schválení Kontrolní řád Správní rady.

 

(5) Rozhodnutí generálního ředitele, která jsou zásadní z hlediska hospodaření České televize, vyžadují ke své platnosti schválení Správní radou. Statut České televize určuje, která rozhodnutí generálního ředitele vyžadují ke své platnosti schválení Správní radou.

 

(6) Správní rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.

_______________

5)         Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.“.

 

 

            17. § 8b zní:

 

㤠8b

 

(1) Členové Správní rady jsou jmenováni na funkční období 6 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena Správní rady a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 5 obdobně.

 

(2) Členství ve Správní radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.

 

(3) Rada může odvolat navrženého člena Správní rady z funkce, a to doručením odvolání předsedovi Rady; výkon funkce člena Správní rady zaniká dnem, kdy bylo odvolanému členu Správní rady doručeno písemné oznámení předsedy Rady o odvolání z funkce člena Správní rady.

 

(4) Správní rada ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a jednoho místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí Správní rady. Činnost Správní rady se řídí jednacím řádem, který Správní rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.

 

(5) Správní rada se schází zpravidla dvakrát v každém kalendářním měsíci. Jednání Správní rady jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.

 

(6) Správní rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 3 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů všech členů.

 

(7) Členové Správní rady mohou nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům Správní rady kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů nebo účetních záznamů České televize, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví Kontrolní řád, který schvaluje Rada.

 

(8) O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové Správní rady povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce ve Správní radě. Správní rada je povinna informovat Radu a na jejich žádost i jednotlivé členy Rady o všech závažných skutečnostech, které zjistila při výkonu své činnosti.“.

 

Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.

 

 

            18. Za § 8b se vkládají nové § 8c až 8e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16 a 17 znějí:

㤠8c

Kancelář

 

(1) Zřizuje se Kancelář, která plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady a Správní rady. Rozpočet Kanceláře tvoří prostředky ze schváleného rozpočtu České televize ve výši, kterou schvaluje Rada na každý kalendářní rok. Z rozpočtu Kanceláře se hradí rovněž náklady na činnost Rady a Správní rady a na odměny členů Správní rady.

 

(2) V čele Kanceláře stojí vedoucí Kanceláře, který řídí její činnost, a dále ne více než 5 zaměstnanců. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Rady na základě rozhodnutí Rady. Ostatní zaměstnance Kanceláře přijímá do pracovního poměru vedoucí Kanceláře po souhlasu Rady.

 

(3) Vedoucí Kanceláře a její zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu ke Kanceláři, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy.

 

(4) Kancelář zajišťuje pro Radu zpracování podkladů, analýz a informací, které si od ní Rada nebo Správní rada vyžádá.

 

(5) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře upravuje Organizační řád Kanceláře, který schvaluje na návrh vedoucího Kanceláře Rada.

 

 

§ 8d

Náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady

 

(1) Členství v Radě je veřejnou funkcí2). Členu Rady nenáleží odměna za výkon funkce člena Rady.

 

(2) Členu Rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle jiného právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu. Členu Rady náleží rovněž nocležné, které prokazatelně souvisí s jednáním Rady, a náhrada ušlé mzdy.

 

(3) Výkon funkce člena Rady je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle jiného právního předpisu16). Zaměstnavatel poskytne členu Rady pracovní volno bez náhrady mzdy.

 

(4) Náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady vyplácí Kancelář.

 

 

§ 8e

Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Správní rady

 

(1) Členu Správní rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Správní rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.

 

            (2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Česká televize vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

(3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví

a)         členu Správní rady ve výši 2,0,

b)         místopředsedovi Správní rady ve výši 2,2,

c)         předsedovi Správní rady ve výši 2,4.

 

(3) Členu Správní rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle jiného právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Správní rady, jednání Správní rady a cesta z jednání Správní rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu. Členu Správní rady náleží rovněž nocležné, které prokazatelně souvisí s jednáním Správní rady.

 

(4) Výkon funkce člena Správní rady je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle jiného právního předpisu16). Zaměstnavatel poskytne členu Správní rady pracovní volno bez náhrady mzdy.

 

(5) Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Správní rady poskytuje členům Správní rady Kancelář.

 

(6) Odpovědnost člena Správní rady za škodu způsobenou při výkonu funkce se řídí jiným právním předpisem17).

_______________

16)        § 200 a násl. zákoníku práce.

17)           § 250 a násl. zákoníku práce.“.

 

 

            19. V § 9 odst. 5, § 9 odst. 7 písm. c) a v § 9 odst. 11 se slova „odst. 1 a 2“ zrušují.

 

 

            20. V § 9 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dnem, který je uveden v písemně učiněném vzdání se funkce“.

 

 

            21. V § 9 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , nebo dnem uvedeným v rozhodnutí rady o odvolání z funkce“.

 

 

            22. V § 9 odst. 8 se slovo „Rady“ nahrazuje slovy „Správní rady“.

 

 

            23. V § 9 odst. 11 se slova „písm. c)“ zrušují.

 

 

            24. V § 9 odst. 12 se slova „určený Statutem České televize“ nahrazují slovy „ , kterého určí Rada“.

 

 

            25. Doplňuje se příloha, která zní:

 

Příloha k zákonu č. 483/1991 Sb., ve znění zákona č.    /2016 Sb.

 

Kandidáta na člena Rady České televize navrhnou předsedovi Senátu podle § 4

 

1.         Akademie věd České republiky

2.         Asociace profesionálních divadel České republiky

3.         Asociace producentů v audiovizi, z. s.

4.         Asociace režisérů a scénáristů - ARAS

5.         Česká biskupská konference

6.         Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s.

7.         Česká rada dětí a mládeže

8.         Česká unie sportu, z. s.

9.         Českomoravská konfederace odborových svazů

10.       Český filmový a televizní svaz - FITES z. s.

11.       Český helsinský výbor

12.       Ekumenická rada církví v České republice

13.       Federace židovských obcí v České republice

14.       Herecká asociace

15.       Hospodářská komora České republiky

16.       Česká konference rektorů

17.       Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky, z. s.

18.       České centrum Mezinárodního PEN klubu

19.       Svaz měst a obcí České republiky

20.       Syndikát novinářů České republiky, z. s.

21.       UNIE – odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR

22.       Asociace ekologických organizací Zelený kruh“.

 

 

Čl. II

Přechodné ustanovení

 

1. Členům Rady České televize zvoleným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká členství v Radě České televize dnem jmenování nových členů Rady České televize podle zákona č. 483/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

2. Předseda Senátu vyzve k podávání návrhů na kandidáty na členy Rady České televize podle § 4 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

 

 

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Českém rozhlasu

 

Čl. III

 

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se mění takto:

 

 

            1. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:

 

Rada Českého rozhlasu

§ 4

 

(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada dohlíží na to, zda Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání v souladu s § 2 a 3. Rada je složena tak, aby v ní byly rovnoměrně zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

 

(2) Každá z organizací uvedených v příloze k tomuto zákonu a každá politická strana nebo politické hnutí, které byly zvoleny ve volbách do Poslanecké sněmovny, navrhnou předsedovi Senátu jednoho kandidáta do Rady.

 

(3) Členem Rady může být jmenován občan České republiky, který

a)         je způsobilý k právním úkonům,

b)         má trvalý pobyt na území České republiky, a

c)         je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle jiného právního předpisu1d).

 

(4) Návrhy kandidátů na členy Rady lze předkládat ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným ve zveřejněné výzvě. Návrh musí obsahovat jméno, příjmení, stručný životopis kandidáta a doklady prokazující, že navrhovaný kandidát splňuje předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v odstavci 3 a v § 5.

 

(5) Kancelář Senátu ověří, zda všichni navržení kandidáti splňují předpoklady pro výkon funkce člena Rady. Pokud navržení kandidáti předpoklady splňují, předseda Senátu jim do 1 měsíce od uplynutí lhůty podle odstavce 4 vydá dekret o jmenování členem Rady. Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu členu Rady. Pokud navržení kandidáti nesplňují předpoklady pro výkon funkce člena Rady, vyzve předseda Senátu příslušnou organizaci nebo politickou stranu nebo politické hnutí k předložení nového návrhu na člena Rady. Pokud ani po této opakované výzvě navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro výkon funkce člena Rady nebo pokud příslušná organizace nebo politická strana nebo politické hnutí kandidáta na člena Rady nenavrhne, jmenuje předseda Senátu člena Rady na návrh Senátu.

 

(6) Členové Rady jsou jmenováni na funkční období 6 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou navrženi noví kandidáti na člena Rady způsobem uvedeným v odstavcích 2, 4 a 5.

 

(7) Členství v Radě je veřejnou funkcí2).

 

(8) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho.

_______________

2)         § 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

 

            2. V § 5 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 5 až 8 znějí:

 

„(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s funkcí státního zaměstnance5), příslušníka bezpečnostních sborů6), příslušníka ozbrojených sil7), s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize nebo s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena Správní rady České televize nebo člena Správní rady Českého rozhlasu.

 

(2) Člen Rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v Českém rozhlasu zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od Českého rozhlasu jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona8).

_______________

5)         § 6 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

6)         Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

7)         Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8)         Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

 

 

            3. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:

 

㤠6

 

(1) Členství v Radě zaniká

a)         uplynutím funkčního období,

b)         dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Senátu,

c)         doručením písemného oznámení organizace uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo politické strany nebo politického hnutí uvedených v § 4 odst. 2 předsedovi Senátu, že svého zástupce v Radě odvolává z výkonu funkce člena Rady; výkon funkce člena Rady zaniká dnem, kdy bylo odvolanému členu Rady doručeno písemné oznámení předsedy Senátu o odvolání z funkce člena Rady; člen Rady může být takto odvolán v případě, že se opakovaně bez závažných důvodů nezúčastňuje jednání Rady nebo neplní řádně své poslání člena Rady,

d)        dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro jmenování do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5,

e)         dnem, kdy politická strana nebo politické hnutí ztratí zastoupení v Poslanecké sněmovně; to neplatí za podmínek uvedených v odstavci 2,

f)         úmrtím.

 

(2) Členství v Radě zůstává zachováno členu Rady v případě, kdy prezident republiky rozpustí Poslaneckou sněmovnu podle jiného právního předpisu9), a kdy skončí mandát poslanců zvolených za politickou stranu nebo politické hnutí, které člena Rady navrhly jako svého kandidáta podle § 4 odst. 2. Členství v Radě takového člena Rady skončí až dnem vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, pokud politická strana nebo politické hnutí, které tohoto člena Rady navrhly, nebyly zvoleny v těchto volbách.

_______________

9)         Čl. 35 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 319/2009 Sb.“.

 

 

            4. V § 7 odstavec 2 zní:

 

            „(2) Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů Rady. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), c), d), e), f), i), j) a k), která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, a rozhodnutí o jmenování nebo o odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech členů Rady.“.

 

 

            5. V § 7 odst. 4 se slova „pořizuje předsedající“ nahrazují slovy „se pořizuje“.

 

 

            6. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „generálního ředitele“ nahrazují slovy „Správní rady“.

 

 

            7. V § 8 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

 

„d)       schvalovat na základě stanoviska Správní rady nejpozději do 30. června každého kalendářního roku Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, která musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropské unie6). Výroční zprávu zašle předseda Rady nejpozději do 7 dnů ode dne jejího schválení Poslanecké sněmovně a Senátu k informaci a současně ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,“.

 

Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).

 

 

            8. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:

 

„e)       schvalovat Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, včetně principů editoriální nezávislosti zpravodajství; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci 3b),“.

 

 

            9. V § 8 odst. 1 písm. f) se slova „a návrhy podle § 9 odst. 7“ zrušují.

 

 

            10. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „týkajících se“ se vkládají slova „naplňování veřejné služby Českým rozhlasem a o stížnostech na“.

 

 

            11. V § 8 odst. 1 písmeno j) zní:

 

„j)        zřizovat Správní radu (§ 8a), schvalovat Kontrolní řád Správní rady (§ 8b odst. 7) a schvalovat Organizační řád Kanceláře Rady Českého rozhlasu (dále jen „Kancelář“) (§ 8c odst. 5),“.

 

 

            12. V § 8 se odstavce 2 a 3 zrušují.

 

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.

 

 

            13. § 8a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10 a 11 zní:

 

㤠8a

Správní rada

 

(1) Úkolem Správní rady je přispívat k naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, schvalovat zásadní rozhodnutí týkající se hospodaření Českého rozhlasu a kontrolovat hospodaření Českého rozhlasu, zejména sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek Českého rozhlasu účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu Českého rozhlasu v souladu s právními předpisy.

 

(2) Správní rada má 5 členů, které volí Rada. Návrhy kandidátů na členy Správní rady se předkládají na základě zveřejněné výzvy vedoucího Kanceláře Rady. Správní rada je odpovědná Radě.

 

            (3) Členem Správní rady může být občan České republiky, který

a)         je způsobilý k právním úkonům,

b)         je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle jiného právního předpisu1d) a

c)         splňuje odborné předpoklady pro výkon funkce člena Správní rady; odbornými předpoklady se rozumí vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru ekonomie, právo nebo média a nejméně tříletá praxe v tomto oboru, anebo vysokoškolské magisterské vzdělání v jiném oboru a nejméně desetiletá odborná praxe v oboru ekonomie, právo nebo média.

 

            (4) Do působnosti Správní rady náleží

a)         předkládat Radě návrh rozpočtu Českého rozhlasu, schvalovat přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku Českého rozhlasu podle jiného právního předpisu10), ověřenou auditorem podle jiného právního předpisů11),

b)         kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku Českého rozhlasu podle schváleného rozpočtu a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,

c)         vyjadřovat se k návrhům generálního ředitele na zřízení a zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a schvalovat návrhy generálního ředitele podle § 9 odst. 7,

d)        projednávat dlouhodobé plány technického a ekonomického rozvoje,

e)         navrhnout a odůvodnit Radě odvolání generálního ředitele v případě, kdy zjistí závažné porušení jeho povinností,

f)         předkládat Radě ke schválení Kontrolní řád Správní rady.

 

(5) Rozhodnutí generálního ředitele, která jsou zásadní z hlediska hospodaření Českého rozhlasu, vyžadují ke své platnosti schválení Správní radou. Statut Českého rozhlasu určuje, která rozhodnutí generálního ředitele vyžadují ke své platnosti schválení Správní radou.

 

(6) Správní rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.

_______________

10)        Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11)        Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.“.

 

 

            14. § 8b zní:

㤠8b

 

(1) Členové Správní rady jsou jmenováni na funkční období 6 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena Správní rady a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 5 obdobně.

 

(2) Členství ve Správní radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.

 

(3) Rada může odvolat navrženého člena Správní rady z funkce, a to doručením odvolání předsedovi Rady; výkon funkce člena Správní rady zaniká dnem, kdy bylo odvolanému členu Správní rady doručeno písemné oznámení předsedy Rady o odvolání z funkce člena Správní rady.

 

(4) Správní rada ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a jednoho místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí Správní rady. Činnost Správní rady se řídí jednacím řádem, který Správní rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.

 

(5) Správní rada se schází zpravidla dvakrát v každém kalendářním měsíci. Jednání Správní rady jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.

 

(6) Správní rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 3 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů všech členů.

 

(7) Členové Správní rady mohou nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů a dalších písemností Českého rozhlasu, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům Správní rady kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů nebo účetních záznamů Českého rozhlasu, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví Kontrolní řád, který schvaluje Rada.

 

(8) O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové Správní rady povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce ve Správní radě. Správní rada je povinna informovat Radu a na jejich žádost i jednotlivé členy Rady o všech závažných skutečnostech, které zjistila při výkonu své činnosti.“.

 

 

            15. Za § 8b se vkládají nové § 8c až 8e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 12 a 13 znějí:

 

㤠8c

Kancelář

 

(1) Zřizuje se Kancelář, která plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady a Správní rady. Rozpočet Kanceláře tvoří prostředky ze schváleného rozpočtu Českého rozhlasu ve výši, kterou schvaluje Rada na každý kalendářní rok. Z rozpočtu Kanceláře se hradí rovněž náklady na činnost Rady a Správní rady a na odměny členů Správní rady.

 

(2) V čele Kanceláře stojí vedoucí Kanceláře, který řídí její činnost, a dále ne více než 5 zaměstnanců. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Rady na základě rozhodnutí Rady. Ostatní zaměstnance Kanceláře přijímá do pracovního poměru vedoucí Kanceláře po souhlasu Rady.

 

(3) Vedoucí Kanceláře a její zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu ke Kanceláři, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy.

 

(4) Kancelář zajišťuje pro Radu zpracování podkladů, analýz a informací, které si od ní Rada nebo Správní rada vyžádá.

 

(5) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře upravuje Organizační řád Kanceláře, který schvaluje na návrh vedoucího Kanceláře Rada.

 

 

 

§ 8d

Náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady

 

(1) Členství v Radě je veřejnou funkcí2). Členu Rady nenáleží odměna za výkon funkce člena Rady.

 

(2) Členu Rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle jiného právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu. Členu Rady náleží rovněž nocležné, které prokazatelně souvisí s jednáním Rady, a náhrada ušlé mzdy.

 

(3) Výkon funkce člena Rady je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle jiného právního předpisu12). Zaměstnavatel poskytne členu Rady pracovní volno bez náhrady mzdy.

 

(4) Náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady vyplácí Kancelář.

 

 

§ 8e

Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Správní rady

 

(1) Členu Správní rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Správní rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.

 

            (2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Český rozhlas vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

(3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví

a)         členu Správní rady ve výši 2,0,

b)         místopředsedovi Správní rady ve výši 2,2,

c)         předsedovi Správní rady ve výši 2,4.

 

(3) Členu Správní rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle jiného právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Správní rady, jednání Správní rady a cesta z jednání Správní rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu. Členu Správní rady náleží rovněž nocležné, které prokazatelně souvisí s jednáním Správní rady.

 

(4) Výkon funkce člena Správní rady je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle jiného právního předpisu12). Zaměstnavatel poskytne členu Správní rady pracovní volno bez náhrady mzdy.

 

(5) Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Správní rady poskytuje členům Správní rady Kancelář.

 

(6) Odpovědnost člena Správní rady za škodu způsobenou při výkonu funkce se řídí jiným právním předpisem13).

_______________

12)        § 200 a násl. zákoníku práce.

13)           § 250 a násl. zákoníku práce.“.

 

 

            16. V § 9 odst. 7 se slovo „Rady“ nahrazuje slovy „Správní rady“.

 

 

            17. V § 9 se na konci textu odstavce 10 doplňují slova „a § 5“.

 

 

            18. Doplňuje se příloha, která zní:

 

Příloha k zákonu č. 484/1991 Sb., ve znění zákona č.    /2016 Sb.

 

Kandidáta na člena Rady Českého rozhlasu navrhnou předsedovi Senátu podle § 4

 

1.         Akademie věd České republiky

2.         Asociace profesionálních divadel České republiky

3.         Asociace producentů v audiovizi, z. s.

4.         Asociace režisérů a scénáristů - ARAS

5.         Česká biskupská konference

6.         Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s.

7.         Česká rada dětí a mládeže

8.         Česká unie sportu, z. s.

9.         Českomoravská konfederace odborových svazů

10.       Český filmový a televizní svaz - FITES z. s.

11.       Český helsinský výbor

12.       Ekumenická rada církví v České republice

13.       Federace židovských obcí v České republice

14.       Herecká asociace

15.       Hospodářská komora České republiky

16.       Česká konference rektorů

17.       Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky, z. s.

18.       České centrum Mezinárodního PEN klubu

19.       Svaz měst a obcí České republiky

20.       Syndikát novinářů České republiky, z. s.

21.       UNIE – odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR

22.       Asociace ekologických organizací Zelený kruh“.

 

 

Čl. IV

Přechodné ustanovení

 

1. Členům Rady Českého rozhlasu zvoleným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká členství v Radě Českého rozhlasu dnem jmenování nových členů Rady Českého rozhlasu podle zákona č. 484/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

2. Předseda Senátu vyzve k podávání návrhů na kandidáty na členy Rady Českého rozhlasu podle § 4 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

 

 

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

 

Čl. V

 

Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb. a zákona č. 265/2014 Sb., se mění takto:

 

 

            1. V § 32 se slova „ , volební výbor“ zrušují.

 

 

2. § 46a se zrušuje.

 

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

 

Čl. VI

 

            Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

 

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

 

A. OBECNÁ ČÁST

 

Cílem návrhu zákona je odstranit dlouhodobé nedostatky zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu a posílit roli veřejnosti při kontrole vysílání veřejné služby a zároveň posílit nezávislost tohoto vysílání. Hlavním smyslem navrhované úpravy zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu je co nejvíce přiblížit výběr členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, aby odpovídal původnímu poslání těchto mediálních rad, jak bylo definováno již při jejich vzniku v roce 1991, a členové těchto mediálních rad mohli plnit základní zadání, tj. zaručovat nezávislost a kvalitu médií veřejné služby. Současně s tím by měla být výrazně posílena i kontrola hospodaření médií veřejné služby.

 

 

  1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Zákonem o České televizi a zákonem o Českém rozhlasu z roku 1991 byly v našem mediálním prostředí zřízeny Rada České televize a Rada Českého rozhlasu, které se podle dikce zákona staly orgánem, jímž se „uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu České televize a Českého rozhlasu“. Tyto rady mají 15 členů (Rada České televize) a 9 členů (Rada Českého rozhlasu), které volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tak, aby v nich „byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“.

Při první i druhé volbě těchto mediálních rad ještě zákonodárci tento záměr respektovali. K první velké krizi došlo v březnu roku 2000, kdy Poslanecká sněmovna odvolala celou Radu České televize a navolila novou podle ryze stranického klíče. Následovala tzv. televizní krize, jejímž vyústěním bylo v roce 2001 schválení novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu, kdy byl zakotven princip: „Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.“

          Ustanovení, že kandidáty na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu předkládají Poslanecké sněmovně různí aktéři z občanské společnosti, navazovalo na usnesení Poslanecké sněmovny z 30. schůze (6. ledna 2001), ve kterém se sněmovna zavazovala: „…bezodkladně projednat takovou novelu zákona o České televizi, která lépe než současné znění zákona zajistí, že členové Rady České televize budou voleni tak, aby v Radě České televize byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy a aby nemohlo vyvstat podezření, že Rada České televize neplní svou funkci orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programu České televize…“

Záměrem tedy bylo vtáhnout občanskou společnost do procesu výběru kandidátů rad tak, aby byl naplněn původní i znovu deklarovaný záměr zákonodárce „uplatnit právo veřejnosti na kontrolu České televize a Českého rozhlasu“. To se však nepodařilo, neboť při výběru navržených kandidátů zjevně i nadále byli upřednostňováni předem domluvení straničtí kandidáti nominovaní někdy i účelově vzniklými sdruženími před kandidáty skutečně významných a reprezentativních společenských uskupení. Tato skutečnost vedla k tomu, že řada skutečně reprezentativních organizací na své právo nominovat kandidáty rezignovala a „významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“ tak nemohly být zastoupeny.

Současná praxe konstrukce rad médií veřejné služby tedy odporuje původnímu záměru zákonodárců z roku 1991 i záměru tvůrců novelizace mediální legislativy z roku 2001. Dále pak odporuje proklamovanému záměru vlády, která ve svém programovém prohlášení ze 4. srpna 2010 uvedla:

          „Vláda zahájí diskusi o transformaci mediálních rad veřejnoprávních médií a prosadí změny v systému voleb zástupců veřejnosti do mediálních rad s významným podílem nominací z odborné veřejnosti.“

Evropský kontext

          V roce 2007 vznikl na půdě Evropské vysílací unie (EBU) dokument „Vysílání veřejné služby - modelový zákon“, který shrnul dosavadní zkušenosti a pokusil se nabídnout univerzálně použitelný návod na vytvoření legislativního rámce pro vysílání veřejné služby. Kromě jiného se zde uvádí:

          „Veřejnost je nejen příjemcem vysílání veřejné služby a jeho plátcem, ale také jeho kontrolorem. Co taková kontrola veřejnosti znamená? Zástupci veřejnosti by měli mít možnost zjišťovat, zda organizace veřejnoprávního vysílání skutečně naplňuje své poslání veřejné služby tím nejlepším možným způsobem.“

          Pro naplnění tohoto obecného postulátu doporučuje dále tento dokument EBU následující model složení správních a kontrolních orgánů veřejnoprávních médií:

          „Podle prvního modelu jsou konkrétní instituce a skupiny občanské společnosti zmocněny delegovat podle vlastního uvážení do Vysílací rady své zástupce na pevně stanovené období (např. čtyř let). Mezi takovými institucemi a skupinami lze zmínit církve, univerzity, divadla, spisovatele, novináře, hudebníky, mladé lidi, sportovní svazy, ekology, zaměstnavatele, odbory atd.“

          Dokument dále definuje „Vysílací radu“ jako zástupce široké veřejnosti a jako kontrolní orgán, který má zhruba tři základní úkoly:

  • jmenovat generálního ředitele jako nejvyššího člena vedení veřejnoprávní organizace,
  • sledovat, zda vysílací organizace plní své úkoly uložené jí zákonem,
  • jmenovat správní radu s kontrolními i výkonnými pravomocemi v oblasti řízení podniku a financí.

          Dokument tedy předpokládá, že vedle vysílací rady má existovat také správní rada, kterou však nelze ztotožňovat s výkonnými radami či orgány, které si vytváří příslušná instituce v rámci svého organizačního modelu.

Doporučení Rady Evropy

V roce 1991, kdy východoevropské státy byly na počátku transformace svých mediálních systémů, Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve svém doporučení č. 1147(1991)5 o parlamentní odpovědnosti za demokratickou reformu vysílání zdůraznilo, že:

7/IV. Při plnění svých cílů by měly být rozhlas a televize odpovědné orgánu nezávislému na vysílání a nezávislému na vládě, ve kterém by byly zastoupeny relevantní regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.“

V roce 1996 Výbor ministrů Rady Evropy přijal Doporučení o zárukách nezávislosti vysílání veřejné služby, zjevně směrované ke státům střední a východní Evropy, v nichž explicitně stanovil některé zásady řízení a kontroly veřejnoprávních organizací:

„III/2. Je třeba, aby pravidla, jimiž se řídí status dozorčích orgánů pro organizace vysílání veřejné služby, zejména pak členství v těchto orgánech, byla stanovena takovým způsobem, který bude vylučovat, aby tyto orgány byly ohrožovány zásahy politické nebo jiné povahy.“

V roce 2008 Parlamentní shromáždění Rady Evropy do své rezoluce o kritériích práce médií v demokratické společnosti zařadilo tento odstavec:

„8.20. veřejnoprávní vysílatelé musí být chráněni před politickým vměšováním do svého každodenního rozhodování a do své redakční práce. Vrcholné řídící funkce by neměli zastávat lidé se zjevným napojením na politickou stranu;“

          Ze všech uvedených příkladů lze vyvodit závěr, že stávající podoba české mediální legislativy i praxe ve vztahu k médiím veřejné služby neodpovídá ani původnímu úmyslu zákonodárce, ani doporučením a stanoviskům Rady Evropy a Evropské vysílací unie, přestože jsme jejími plnoprávnými členy.

 

 

  1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Klíčovou změnou v navrhované úpravě je změna výběru členů mediálních rad. Až dosud byl tento výběr plně v moci jedné ze dvou komor Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovny. Stávající praxe deklaratorně sice respektovala zadání, aby členové těchto rad „zastupovali významné regionální, politické, sociální a kulturní a názorové proudy“, fakticky však výběr členů rad závisel na veřejnosti nepřístupné dohodě politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, někdy i pouze dvou nejsilnějších.

Tento opakovaný stav byl důsledkem nerovnováhy, kdy kandidáty do obou mediálních rad navrhovala občanská sdružení, ale politické strany, jejichž legitimita vyplývá z jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně, své kandidáty přímo prezentovat nemohly, ba ani nesměly. Proto svůj vliv uplatňovaly zprostředkovaně tak, že z navržených kandidátů vybíraly takové, kteří by jejich zájmy hájili a prosazovali. Toho bylo docilováno někdy i zcela pokleslým způsobem, že těsně před podáváním kandidatur vznikala sdružení účelově založená jen proto, aby mohla nabídnout adepty na členství v mediálních radách, kteří by odpovídali zájmům aktuálně vlivných politických stran. Výsledkem byl stav, kdy strany zastoupené v Poslanecké sněmovně uplatňovaly své zájmy pokoutním způsobem, který fungování mediálních rad a priori diskreditoval.

Navrhovaná úprava usiluje o to, aby nový způsob výběru členů mediálních rad respektoval původní zadání „zastupovat významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“ s tím, že současně významným politickým stranám přiznává právo delegovat své zástupce transparentně, tedy přímo a veřejně. Proto podle navrhované úpravy členové Rady Českého Rozhlasu a Rady České televize již nejsou voleni Poslaneckou sněmovnou, ale jsou jmenováni na základě přímé nominace. Právo nominovat členy rad dostávají společně dvě skupiny subjektů: jednak řada veřejných institucí nebo spolků, jednak politické strany nebo hnutí, které mají své zvolené zástupce v Poslanecké sněmovně. V prvém případě předkladatelé po dlouhých a důkladných konzultacích sestavili seznam institucí nebo spolků reprezentujících ve svém souhrnu ony „významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“ a zároveň s dostatečně dlouhou historií a transparentním fungováním. Ve druhém případě jsou to ty strany nebo hnutí, jejichž zástupci byli zvoleni do Poslanecké sněmovny, což předpokládá, že se pro ně ve volbách vyslovilo přinejmenším pět procent voličů.

Princip přímé nominace, inspirovaný zkušenostmi například ve Spolkové republice Německo, vnáší do způsobu výběru průhlednost a také vyšší odpovědnost. U každého ze členů té či oné rady bude zřejmé, kdo jej navrhl a kdo by se za něj v případě pochybností nebo selhání, anebo naopak vynikajícího, příkladného výkonu odpovídal před veřejností.

Větší počet členů mediálních rad ve srovnání se současným stavem a jejich celková skladba mají zaručovat větší stabilitu a nezávislost Rady České televize a Rady Českého rozhlasu a potažmo médií veřejné služby jako takových. Sice zdánlivě nepodstatnou, ale ve svém důsledku závažnou navrhovanou změnou je, že členství je čestnou funkcí, za níž nepřísluší členu rady odměna, pouze paušální náhrada nákladů. Potřeba této změny vyplynula z minulých neblahých zkušeností s cílem předejít pokušení prosazovat do mediálních rad vysloužilé politiky jen proto, že pro ně není jiné honorované uplatnění.

Rada České televize i Rada Českého rozhlasu garantují editoriální nezávislost médií veřejné služby, mimo jiné i tím, že schvalují jejich kodexy.

Posílení nezávislosti médií veřejné služby není myslitelné bez jejich kvalitní kontroly. Proto navrhovaná úprava počítá s tím, že Rada České televize i Rada Českého rozhlasu si jako kontrolní orgán ustanoví pětičlennou správní radu. Aby jejich fungování mohlo být důkladné a odpovědné, její členové mají nejen dostatečné pravomoci, ale musí být pro svůj výkon kvalifikováni v právní nebo ekonomické nebo mediální sféře a také, na rozdíl od členů mediálních rad, jsou za členství ve správní radě honorováni. S tím se neodmyslitelně pojí hmotná odpovědnost za výkon funkce a také povinnost mlčenlivosti, které mohou být zbaveni pouze předsedou Rady. Správní rada se při své činnosti řídí Kontrolním řádem schváleným Radou České televize či Radou Českého rozhlasu.

Navrhovaná úprava stanoví, že úkolem obou Správních rad je přispívat k naplňování úkolů veřejné služby v oblasti televizního či rozhlasového vysílání, schvalovat zásadní rozhodnutí týkající se hospodaření České televize a Českého rozhlasu a kontrolovat jejich hospodaření, zejména sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize a Českého rozhlasu účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu v souladu s právními předpisy.

Prvkem zvýrazňujícím nezávislé postavení mediálních rad je jejich financování, a proto mají mít svůj vlastní rozpočet a Kanceláře Rady České televize a Rady Českého rozhlasu mají právní subjektivitu, která umožní nezávislejší postavení ve vztahu k České televizi a Českému rozhlasu a posílí možnosti kontroly hospodaření a plnění poslání médií veřejné služby.

 

 

  1. Předpokládaný dopad navrhované úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

 

Navrhovaná úprava nemá žádný dopad na státní rozpočet, ani na rozpočty krajů a obcí. Vzhledem k tomu, že členství v Radě České televize a v Radě Českého rozhlasu je čestnou funkcí a odměnu za výkon funkce pobírají členové Správní rady, jejichž počet je menší, než je dosavadní počet členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, bude navrhovaná právní úprava představovat úsporu prostředků, které jsou hrazeny z rozpočtu České televize a Českého rozhlasu.

 

 

  1. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s právem Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

 

Navrhovaná úprava je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky a je plně slučitelná s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž s právními akty Evropské unie.

 

 

  1. Zhodnocení korupčních rizik

 

Navrhovaná úprava plně respektuje protikorupční legislativu a ochranu veřejného majetku a vytváří předpoklady pro důslednější finanční kontrolu a transparentnost.

 

 

  1. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

 

Současná ani navrhovaná právní úprava se netýká rovnosti mužů a žen ani ochrany soukromí a osobních údajů.

 

 

 

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

 

K části první

Změna zákona o České televizi

 

K čl. I

 

K bodu 1

 

Naplnění smyslu médií veřejné služby není možné bez předvídatelné a srozumitelné podpory nezávislé tvorby. Navrhovaná úprava proto stanovuje, že Česká televize uzavře s organizací zastupující nezávislé producenty audiovizuálních děl rámcovou dohodu o spolupráci s nezávislými producenty audiovizuálních děl, která stanoví zejména objem výroby audiovizuálních děl zadaných médii veřejné služby nezávislým producentům audiovizuálních děl a upraví obchodní podmínky.

K bodu 2

 

Navrhovaná úprava bere v potaz dosud nezohledněný vývoj v oblasti technologií šíření mediálních obsahů, a proto nově konstatuje, že Česká televize poskytuje veřejnosti jí vyrobené programy nebo jejich části nejen prostřednictvím terestrického, satelitního či kabelového signálu, ale i sítí elektronických komunikací.

K bodu 3

 

Navrhuje se nový způsob jmenování členů Rady České televize tak, že členy Rady jmenuje předseda Senátu na návrh organizací uvedených v příloze k tomuto zákonu a na návrh politické strany nebo politického hnutí, které byly zvoleny ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud navržení kandidáti nesplňují předpoklady pro výkon funkce člena Rady, vyzve předseda Senátu příslušnou organizaci nebo politickou stranu nebo politické hnutí k předložení nového návrhu na člena Rady. Pokud ani po opakované výzvě navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro výkon funkce člena Rady nebo subjekt oprávněný podat návrh žádného kandidáta nenavrhne, jmenuje předseda Senátu člena Rady na návrh Senátu. Funkční období člena Rady je 6 let jako doposud.

 

K bodu 4

 

Rozšiřuje se okruh funkcí, s nimiž je členství v Radě neslučitelné, a to v souladu s aktuálními právními předpisy.

 

K bodu 5

 

          Upravují se způsoby zániku členství v Radě, a to uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, odvolání člena Rady z funkce v případě, že se opakovaně bez závažných důvodů nezúčastňuje jednání Rady nebo neplní řádně své poslání člena Rady. Dále je důvodem zániku členství v Radě, pokud člen Rady přestal splňovat předpoklady pro jmenování do funkce člena Rady, úmrtím a rovněž, pokud politická strana nebo politické hnutí, které člena nominovaly, nebyly zvoleny ve volbách do Poslanecké sněmovny.

 

K bodu 6

 

          Stanovuje se, ke kterým rozhodnutím Rady je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů všech.

 

K bodu 7

 

          Drobná úprava způsobu pořizování zápisu z jednání Rady.

 

K bodům 8 až 15

 

          Upravují se kompetence Rady, a to tak, že Rada schvaluje Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, včetně principů editoriální nezávislosti zpravodajství, a Statut České televize. Dále Rada schvaluje Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize, zřizuje Správní radu, schvaluje Kontrolní řád Správní rady a Organizační řád Kanceláře Rady.

 

K bodu 16

 

          Zřizuje se Správní rada, která má za úkol schvalovat zásadní rozhodnutí týkající se hospodaření České televize a kontrolovat její hospodaření. Správní rada má 5 členů, které volí Rada České televize. Stanoví se obecné a odborné předpoklady pro výkon funkce člena Správní rady, přičemž předpokladem pro výkon funkce člena Správní rady je vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru ekonomie, právo nebo média a nejméně tříletá praxe v tomto oboru anebo vysokoškolské magisterské vzdělání v jiném oboru a nejméně desetiletá odborná praxe v oboru ekonomie, právo nebo média. V kompetenci Správní rady je zejména předkládat Radě návrh rozpočtu České televize, schvalovat přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize, kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize, projednávat dlouhodobé plány technického a ekonomického rozvoje České televize. Zásadní rozhodnutí generálního ředitele, která jsou určena Statutem České televize, vyžadují ke své platnosti schválení Správní radou.

 

K bodu 17

 

          Členové Správní rady jsou jmenováni na funkční období 6 let, a to nejvíce na dvě po době jdoucí funkční období.

 

K bodu 18

 

          Zřizuje se Kancelář Rady, která plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technický zabezpečením činnosti Rady a Správní rady. Rozpočet Kanceláře tvoří prostředky ze schváleného rozpočtu České televize ve výši, kterou schvaluje Rada na každý kalendářní rok. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Rady na základě rozhodnutí Rady.

 

          Členům Rady nenáleží odměna za výkon funkce, pouze náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce, nocležné a náhrada ušlé mzdy.

 

          Členům Správní rady náleží odměna za výkon funkce ve výši, která se odvozuje na základě stanoveného koeficientu od průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok. Členové Správní rady nesou odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu funkce podle zákoníku práce.

 

K bodům 19 až 24

 

          Navržené změny vyplývají ze změn v předcházejících ustanoveních.

 

K bodu 25

 

          Doplňuje se příloha k zákonu, ve které jsou uvedeny organizace, které mají právo nominovat podle § 4 předsedovi Senátu kandidáta na člena Rady.

 

K čl. II

 

          Přechodné ustanovení upravuje zánik členů Rady zvolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a výzvu předsedy Senátu k podání návrhu na kandidáty na členy Rady.

 

 

K části druhé

Změna zákona o Českém rozhlasu

 

K čl. III

 

 

K bodu 1

 

Navrhuje se nový způsob jmenování členů Rady Českého rozhlasu tak, že členy Rady jmenuje předseda Senátu na návrh organizací uvedených v příloze k tomuto zákonu a na návrh politické strany nebo politického hnutí, které byly zvoleny ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud navržení kandidáti nesplňují předpoklady pro výkon funkce člena Rady, vyzve předseda Senátu příslušnou organizaci nebo politickou stranu nebo politické hnutí k předložení nového návrhu na člena Rady. Pokud ani po opakované výzvě navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro výkon funkce člena Rady nebo subjekt oprávněný podat návrh žádného kandidáta nenavrhne, jmenuje předseda Senátu člena Rady na návrh Senátu. Funkční období člena Rady je 6 let jako doposud.

 

K bodu 2

 

Rozšiřuje se okruh funkcí, s nimiž je členství v Radě neslučitelné, a to v souladu s aktuálními právními předpisy.

 

K bodu 3

 

          Upravují se způsoby zániku členství v Radě, a to uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, odvolání člena Rady z funkce v případě, že se opakovaně bez závažných důvodů nezúčastňuje jednání Rady nebo neplní řádně své poslání člena Rady. Dále je důvodem zániku členství v Radě, pokud člen Rady přestal splňovat předpoklady pro jmenování do funkce člena Rady, úmrtím a rovněž, pokud politická strana nebo politické hnutí, které člena nominovaly, nebyly zvoleny ve volbách do Poslanecké sněmovny.

 

K bodu 4

 

          Stanovuje se, ke kterým rozhodnutím Rady je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů všech.

 

K bodu 5

 

          Drobná úprava způsobu pořizování zápisu z jednání Rady.

 

K bodům 6 až 12

 

          Upravují se kompetence Rady, a to tak, že Rada schvaluje Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, včetně principů editoriální nezávislosti zpravodajství, a Statut Českého rozhlasu. Dále Rada schvaluje Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, zřizuje Správní radu, schvaluje Kontrolní řád Správní rady a Organizační řád Kanceláře Rady.

 

K bodu 13

 

          Zřizuje se Správní rada, která má za úkol schvalovat zásadní rozhodnutí týkající se hospodaření Českého rozhlasu a kontrolovat její hospodaření. Správní rada má 5 členů, které volí Rada Českého rozhlasu. Stanoví se obecné a odborné předpoklady pro výkon funkce člena Správní rady, přičemž předpokladem pro výkon funkce člena Správní rady je vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru ekonomie, právo nebo média a nejméně tříletá praxe v tomto oboru anebo vysokoškolské magisterské vzdělání v jiném oboru a nejméně desetiletá odborná praxe v oboru ekonomie, právo nebo média. V kompetenci Správní rady je zejména předkládat Radě návrh rozpočtu Českého rozhlasu, schvalovat přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku Českého rozhlasu, kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku Českého rozhlasu, projednávat dlouhodobé plány technického a ekonomického rozvoje Českého rozhlasu. Zásadní rozhodnutí generálního ředitele, která jsou určena Statutem Českého rozhlasu, vyžadují ke své platnosti schválení Správní radou.

 

K bodu 14

 

          Členové Správní rady jsou jmenováni na funkční období 6 let, a to nejvíce na dvě po době jdoucí funkční období.

 

K bodu 15

 

          Zřizuje se Kancelář Rady, která plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technický zabezpečením činnosti Rady a Správní rady. Rozpočet Kanceláře tvoří prostředky ze schváleného rozpočtu Českého rozhlasu ve výši, kterou schvaluje Rada na každý kalendářní rok. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Rady na základě rozhodnutí Rady.

 

          Členům Rady nenáleží odměna za výkon funkce, pouze náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce, nocležné a náhrada ušlé mzdy.

 

          Členům Správní rady náleží odměna za výkon funkce ve výši, která se odvozuje na základě stanoveného koeficientu od průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok. Členové Správní rady nesou odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu funkce podle zákoníku práce.

 

K bodům 16 a 17

 

          Navržené změny vyplývají ze změn v předcházejících ustanoveních.

 

K bodu 18

 

          Doplňuje se příloha k zákonu, ve které jsou uvedeny organizace, které mají právo nominovat podle § 4 předsedovi Senátu kandidáta na člena Rady.

 

K čl. II

 

          Přechodné ustanovení upravuje zánik členů Rady zvolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a výzvu předsedy Senátu k podání návrhu na kandidáty na členy Rady.

 

 

K části třetí

Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

 

K čl. V

 

K bodům 1 a 2

 

            V návaznosti na změnu způsobu jmenování členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu se navrhuje, aby v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byl vypuštěn jako povinný výbor volební výbor. Poslanecká sněmovna tak může svým usnesením, aniž by to bylo předurčeno jednacím řádem, zřídit výbor, který se bude zabývat problematikou médií.

 

 

K části čtvrté

Účinnost

 

K čl. VI

 

          Stanoví se účinnost zákona dnem jeho vyhlášení.

 

 

 

 

 

 

V Praze dne 14. listopadu 2016

 

 

Martin Komárek, v.r.

Ivan Gabal, v.r.

Petr Gazdík, v.r.

Marek Černoch, v.r.

Jiří Zlatuška, v.r.

Marie Benešová, v.r.

Pavla Golasowská, v.r.

Jaroslav Klaška, v.r.

Jan Farský, v.r.

Jana Lorencová, v.r.

Stanislav Berkovec, v.r.

Jaroslav Zavadil, v.r.

Karel Schwarzenberg, v.r.

Kristýna Zelienková, v.r.

Olga Havlová, v.r.


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace