Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků

Akce 16. 3. 2015
Média: Od globalizace k jejich oligarchizaci

Nezávislost a pluralita sdělovacích prostředků je nezbytnou podmínkou k tomu, aby k veřejnosti proudily úplné informace, které nejsou jen odrazem něčích zájmů nebo ideologie. Na tom se shodli účastníci diskuse o krizi médií, pořádané iniciativou Vraťte nám stát, Institutem komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK a Centrem současného umění DOX na závěr výstavy Mody demokracie.

Hlavními panelisty byli Kateřina Kalistová, první náměstkyně ministra kultury, Václav Štětka z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, Pavel Šafr, šéfredaktor internetového deníku Svobodné fórum, Petr Havlík, analytik a autor projektu www.mapování.cz, Václav Žák, šéfredaktor měsíčníku Listy a Jaroslav Anděl, kurátor výstavy Mody Demokracie.

Posledně jmenovaný v úvodu diskuse přišel s názorem, že to, co se v ČR děje, nejsou projevy běžné korupce, ale systematického „zmocnění se státu“ soukromými subjekty, tzv. „state capture“ . Jde o jev, který se projevuje například kontrolou veřejných institucí pro soukromý prospěch nebo trestnou činnost, podkopáním svobodných voleb skrytou reklamou a neprůhledným financováním kampaní nebo užíváním kompromitujících materiálů pro politické vydírání a nátlak. Součástí tohoto „zmocnění se státu“ je mizející pluralita médií v důsledku měnící se vlastnické struktury médií a jejich manipulace ve prospěch nových majitelů.

Podle dalšího panelisty Václava Štětky bychom ale neměli naší mediální krizi vnímat jako unikátní situaci. Přesun od globalizace k oligarchizaci médií probíhá v celém regionu střední a východní Evropy. Hned ale připomněl, že situace, kdy vicepremiér, ministr financí a druhý nejbohatší byznysmen vlastní jeden z největších vydavatelských domů, nemá obdoby ve střední Evropě.

„Proč ale k přeměně vlastnických vztahů v médiích došlo u nás s takovou lehkostí? Jak to, že citlivost veřejnosti k pluralitě a transparentnosti médií je tak nízká?“ obrátil se Štětka s řečnickými otázkami na ostatní panelisty i do publika.

Pavel Šafr na to reagoval osobním vystoupením. Přechod médií do do rukou byznysmenů prožíval „velmi bolestivě a v přímém přenosu,“ když pracoval pro vydavatelství Ringier jako šéfredaktor bulvárního deníku Blesk a týdeníku Reflex. Ve firmě skončil krátce poté, co vydavatelství převzala společnost podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Jeho neshody s ředitelkou Ringieru Libuší Šmuclerovou vyvrcholily podle Šafra už v době, kdy Blesk uveřejnil xenofobní inzerát, napadající prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga. Šafr podle svých slov o zveřejnění inzerátu předem nevěděl, protože už tehdy byl po vzájemné dohodě zproštěn operativního řízení redakce. „Když jsem protestoval, ředitelka mi odpověděla: Ale Pavle, vždyť je to jenom inzerát. Pro mne tím začala změna polistopadového režimu,“ uzavřel Šafr.

Podle Václava Žáka ale prožíváme jen „rozpínání státu,“ s jakým se setkáváme v řadě demokracií včetně USA. Na pozdější dotaz moderátorky Hany Marvanové z iniciativy Vraťte nám stát, zda vůbec považuje za problém, že vysoký politik vlastní média, Žák odpověděl: „Samozřejmě je to problém. Na místě je ostražitost, ale ne panika.“ Žák prohlásil, že cestu Babišovi do vlády otevřeli také polistopadoví novináři, kteří od počátku devadesátých let „regulovali sami sebe, a fandili politikům, s nimiž sdíleli ideologické předsudky.“

Žákovi oponoval Petr Havlík, který upozornil, že média v Čechách a na Slovensku vlastní pět různě rozvětvených rodin. Poté, co si vyrobili Fica, řekli si, proč pořád někoho prosit a podplácet, když lze proniknout rovnou do vlády za pomoci stovek miliónů korun investovaných do volební kampaně. „Politika se tak stává pokračováním byznysu jinými prostředky,“ prohlásil Havlík a doporučil publiku: „Sledujte toky peněz. Řeknou vám všechno.“

Kateřina Kalistová pak upozornila na to, že již v minulosti poslanci projednávali a schvalovali mediální zákony notně živelně a bez kontroly, přičemž často vycházeli vstříc zájmům soukromých provozovatelů. Její ministerstvo chce zákonem omezit možnosti koncentrace médií v rukou jednoho vlastníka a pracuje i na zpřísnění podmínek kampaní, jež by zabránily skrytým politickým reklamám, jakou nesporně byla Babišova reklama na Vodňanské kuře s Jaromírem Jágrem v hlavní roli.

V diskusi po vystoupení hlavních panelistů rozčeřil hladinu zakladatel a předseda spolku Šalamoun John Bok, když se tázal, proč se parlamentní strany nespojí v odporu proti Andreji Babišovi a to třeba i s komunisty, kteří jsou podle něj dnes méně nebezpečnější než „strana jednoho muže.“

Někdejší ministr vnitra Jan Ruml pak varoval, že „jsme svědky paušálního útoku politických sil na Českou televizi. Půjde o daleko větší krizi, než jakou jsme zažili v roce 1999, kdy se Kavčí hory pokoušely ovládnout síly opoziční smlouvy.“

Sociolog a někdejší přední politik ČSSD Ivan Fišera rozvinul úvahu, že v nynější krizi nejde jenom o byznys. Ale jsme svědky pokračování „roztroušené okupace,“ tedy upevňování ruského vlivu v naší zemi, které tady probíhalo prakticky nepřetržitě a jen zesílilo po Putinově imperiální agresi na východní Ukrajině. „Ptám se, co lze dělat pro to, aby se zde vytvořila široká fronta lidí, kteří ještě mají šanci něco podstatného říct a čelit současným hrozbám,“ ptal se.

Na to reagoval Pavel Šafr výzvou, že tím společným jmenovatelem odporu by měla být právě obrana České televize, která po prezidentově útoku byla napadena také Agrofertem, jenž tlačí na Radu České televize, aby potrestala tvůrce pořadu Reportéři, mapujících střet zájmů Andreje Babiše.

Filosof Václav Němec ale vyzval Šafra, aby on sám kriticky zhodnotil své působení v čele několika deníků. Podle Němce byl jedním z těch významných publicistů, kteří svou nekritickou podporou Václava Klause a ODS připravovali podmínky k tomu, aby se Babiš mohl zmocnit tohoto státu. „Vaše sebereflexe by umožnila lidem víc věřit vaší dnešní obraně nezávislosti médií,“ prohlásil Němec .

Pavel Šafr však žádné zásadní pochybení ve své profesionální kariéře nepřipustil. „Nikdy jsem nesloužil ODS a byl jsem kvůli tomu také odvolán z funkce šéfredaktora Denního Telegrafu, na základě požadavku výkonné rady ODS. Tehdy o tom obsáhle informovala i západní média,“ tvrdil na svou obranu.

Václav Štětka v reakci na průběh diskuse vyzval ke střízlivému hodnocení situace. Podle něj nejsme krok před apokalypsou, mohlo by být přece ještě mnohem hůř. „Pořád ještě zbývá dost času na legislativní normy, jež by narýsovaly jasné hranice v oblasti regulace mediálního vlastnictví,“ řekl Štětka.

Při závěrečném shrnutí debaty pak Hana Marvanová zdůraznila, že přes rozdílnost svých názorů se diskutující shodli na něčem podstatném: Nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky jsou nezbytným předpokladem demokracie. A toto jejich poslání je u nás ohroženo jak rostoucí koncentrací vlastnictví médií v rukou několika oligarchů, tak dalším prorůstáním politické, ekonomické a mediální moci.

Celý záznam z debaty: https://vimeo.com/122962857


Zpět na aktuality
Podporují nás
  • Miloslav Vlk

    Miloslav Vlk

    kardinál
  • Ivan Gabal

    Ivan Gabal

    poslanec
  • Petr Havlík

    Petr Havlík

    autor projektu mapovani.cz
  • Karel Schwarzenberg

    Karel Schwarzenberg

    poslanec
  • Věra Kostlánová

    Věra Kostlánová

    psychoterapeutka, signatářka Charty 77
  • Jiří Grygar

    Jiří Grygar

    astrofyzik a bývalý předseda Rady České televize
  • Jiří Šesták

    Jiří Šesták

    senátor
  • Fero Fenič

    Fero Fenič

    režisér a scénárista
  • Tomáš Klvaňa

    Tomáš Klvaňa

    univerzitní pedagog
  • Alena Dernerová

    Alena Dernerová

    senátorka
  • Libor Grubhoffer

    Libor Grubhoffer

    rektor Jihočeské university
  • Jiří Pospíšil

    Jiří Pospíšil

    poslanec Evropského parlamentu
  • Jan Hančil

    Jan Hančil

    rektor AMU
  • František Janouch

    František Janouch

    zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77
  • Vladimír Just

    Vladimír Just

    teatrolog a literární a divadelní kritik
  • Leoš Válka

    Leoš Válka

    ředitel DOX
  • Václav Láska

    Václav Láska

    senátor
  • Tomáš Halík

    Tomáš Halík

    prezident Křesťanské akademie
  • Jana Horváthová

    Jana Horváthová

    ředitelka Muzea romské kultury v Brně
  • Petr Kolář

    Petr Kolář

    konzultant
  • Jaroslav Miller

    Jaroslav Miller

    rektor Univerzity Palackého v Olomouci
  • Milan Uhde

    Milan Uhde

    spisovatel
  • Dušan Hejbal

    Dušan Hejbal

    biskup
  • Dana Batulková

    Dana Batulková

    herečka
  • Zdeněk Hruška

    Zdeněk Hruška

    herec
  • Tomáš Turek

    Tomáš Turek

    herec
  • Vlastimil Harapes

    Vlastimil Harapes

    tanečník a choreograf
  • Jan Vondráček

    Jan Vondráček

    herec
  • Luděk Nešleha

    Luděk Nešleha

    herec
  • Martin Vadas

    Martin Vadas

    režisér a kameraman
  • Lumír Olšovský

    Lumír Olšovský

    herec
  • Gustav Řezníček

    Gustav Řezníček

    herec
  • Apolena Veldová

    Apolena Veldová

    herečka
  • Valérie Zawadská

    Valérie Zawadská

    herečka
  • Ondřej Kepka

    Ondřej Kepka

    herec
  • Ondřej Vetchý

    Ondřej Vetchý

    herec
Partneři
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace